Zdá se, že hlavním překvapením týdne je doposud ohlášení záměru uspořádat v Británii předčasné volby. Premiérka Mayová tím, jak se říká, “zaskočila trhy”. Snad nejjasněji se ono překvapení projevilo na kurzu britské libry, jež bezprostředně po oznámení záměru oslabila. Trhy si však zprávu vcelku rychle “přebraly” a britská měna nakonec posílila.
Jednou z nejzajímavějších věcí na celé epizodě je její odraz (či obraz) ve finančních médiích. Konkrétně to, že se samozřejmě vcelku rychle našly důvody, které dokázaly daný pohyb kurzu libry přesvědčivě vysvětlit. Že nakonec libra posílila, je tak nyní přičítáno (FT) například tomu, že se díky pravděpodobnému silnějšímu mandátu od voličů (konzervativci v průzkumech veřejného mínění aktuálně s velkým náskokem vedou) snižuje riziko kolapsu jednání a divokého brexitu bez předem vyjednaných pravidel, kterého se trhy bojí.
Co by bývala psala média v paralelním vesmíru, ve kterém by libra naopak oslabila? To se samozřejmě lze jen domnívat. Je však možné, že příběhů soutěžících “o to vůbec nejpřesvědčivější” vysvětlení pohybů kurzu libry, by se objevilo hned několik (hezky to konec konců dokumentuje i pohled na komentáře přicházející v reálném čase, viz http://bit.ly/2ptTvKQ).
Ekonomicky řečeno jde o problém tzv. identifikace. Jakožto pozorovatelé společenského dění vlastně vidíme jen vnější projevy (v tomto případě posílení libry) skrytých procesů probíhajících v určitém systému (ekonomika), které se následně snažíme nějak interpretovat, pokud možno pomocí nějaké (zjednodušující) teorie. Problém je samozřejmě v tom, že konkurujících si příběhů je teoreticky nekonečně mnoho a je prakticky nemožné stanovit, který z nich je ten správný.
Při potýkání se s daným problémem je možná dobré přiučit se u historiků. Je sice pravda, že se čas od času objevují v kinech filmy, které se snaží zodpovědět otázku, co by se bývalo dělo v případě, že by se na určité dějinné křižovatce prostě přehodila pomyslná výhybka. Zároveň však platí, že dějepisci otázku typu “co by bylo kdyby…“, jež tak trochu stojí i v pozadí našeho příběhu, zpravidla neslyší moc rádi.
Je dobré toto mít na paměti. Jakkoliv jde o zajímavé intelektuální cvičení, tak pokus odpovědět na podobnou (kontra faktuálně historickou) otázku prostě nedává moc smysl. I v Česku bychom toto měli mít na paměti. Sice neprocházíme CZexitem, ale názorů o přesném vyhodnocení pozitiv a negativ nedávno skončených intervencí ČNB se na nás v následujících měsících asi bude valit spousta.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruna včera zvolna oslabovala a pomalu se tak vrací k nedávno opuštěné intervenční hranici EUR/CZK 27,00. Domníváme se, že blížící se francouzské prezidentské volby (1. kolo je tuto neděli) mohou být prvním velkým testem trpělivosti „sázkařů“ na zisky koruny, kteří do svých (dlouhých korunových pozic) naskákali během intervenčního období ČNB (obšírněji se tomuto tématu bude věnovat dnešní Ranní káva Jana Bureše, kterou klienti FT budou moci sledovat na on-line skrze YouTube kanál).
Nejistota před francouzskými volbami tlačí výnosy německých dluhopisů dolů, což nedává prostor pro to, aby se česká výnosová křivka mohla dostat výše. Výnos dvouletého českého vládního dluhopisu, tak (navzdory meziroční inflaci 2,6 %) stále kotví pod nulou.
Zahraniční forex
Kurz libry a eurodolaru se včera stabilizoval, přičemž euru mohl večer pomoci jeden z posledních předvolebních průzkumů, který trhy oblíbenému kandidátovi na úřad francouzského prezidenta přisoudil první místo a 25 %. Naopak Béžová kniha Fedu, která poukázala na dále se utahující trh práce, neměla na trh vliv.
Dnes by mohla být zajímavá americká data (index podnikatelské nálady od Philly Fedu) a trh bude samozřejmě zajímat to, jak se před nedělním prvním kolem voleb ve Francii vyvíjí kreditní prémie u francouzského a italského vládního dluhu. Peloton čtyř prvních kandidátů totiž vypadá stále velice vyrovnaně.
Ropa
Cena ropy Brent včera poklesla bezmála o 4 % poté, co data amerického ministerstva energetiky ukázala na výrazný nárůst zásob benzínu v minulém týdnu. Měsíční kontrakt na Brent se tak v podvečer prodával za méně než 53 USD/barel.
Kromě toho se objevilo i několik komentářů týkajících se možnosti prodloužení dohod na omezení produkce ropy na nadcházejícím zasedání OPECu na konci května. Hlavní tajemník kartelu uvedl, že bude záležet na stavu zásob. Delegáti pak zmiňovali jako důležitý i postoj Ruska, respektive to, zda se opět k dohodě připojí.