Čína staví svou hospodářskou expanzi v spoledních letech na tom, že na jedné straně snižuje závislost na vývozu a na druhé straně podporuje význam domácí spotřeby. Čínský premiér teď naznačil, že tento model by se mohl změnit.
Inkriminovaná slova zazněla během projevu v „letním Davosu“, jak se také říká zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v čínském Ta-lienu. Li Kche-čchiang tam dnes mimo jiné prohlásil, že Čína má finanční rizika pod kontrolou a je schopna splnit i cíle hospodářského růstu, nastavené pro tento rok na zhruba 6,5 procenta po loňském růstu o 6,7 procenta. Druhá největší ekonomika světa chce podle něj rovněž dosáhnout téměř plné zaměstnanosti a zaměřuje se na tvorbu pracovních míst, která mají vznikat podporou inovací a soukromého podnikání.
Právě tato slova by mohla signalizovat změny v růstovém modelu Číny. Ten nyní stojí na snižování závislosti na výrobě a vývozu a na druhé straně na rostoucím významu soukromé spotřeby a sektoru služeb.
To, co premiér podle webu CNBC mohl naznačit, je přesun důrazu na inovace v Číně Země má nyní na 50 „jednorožců“ – tedy firem s hodnotou více než 1 miliardu dolarů, které se neobchodují na burze, odhaduje firma CB Insight. Některé z nich za sebou nemají ani rok života, a už se chystají expandovat za hranice.
Rychle rostoucí čínský technologický sektor je něčím, co vyvolává pozornost i v zahraničí. Vlna čínských technologických IPO je podle některých analytiků téměř na spadnutí a obrázek Číny a jejích výrobců napodobujících zahraniční produkty jako přes kopírák by tak mohl vzít za své, říkají také.
Čínský dluh...
Obavy v Číně ovšem budí něco jiného. Je to rychlý růst státního dluhu od vypuknutí finanční krize v roce 2008. Agentura kvůli dluhu v květnu snížila Číně rating a Mezinárodní měnový fond na Peking v červnu apeloval, aby bezodkladně zakročil a dostal dluh pod kontrolu.
Čínský premiér ale nyní prohlásil, že navzdory určitým finančním hrozbám je země schopna zadlužení i systémová rizika zvládnout. "Identifikovali jsme rizika v některých sektorech a máme je vesměs pod kontrolou," řekl premiér podle ČTK. Podobně jako čínský prezident v lednu ve skutečném Davosu vychvaloval také premiér Li ekonomickou globalizaci. Přislíbil ekonomiku více otevřít soukromému podnikání, a to i zahraničním firmám. Žádná konkrétní opatření ale nezmínil.
Čína od roku 2008 používá v hojné míře úvěry ke stimulaci hospodářského růstu. Nevládní dluh vyjádřený jako podíl na HDP tak ze 170 procent v roce 2008 loni vystoupil odhadem na 260 procent. Někteří ekonomové si myslí, že Čína bude potřebovat masivní finanční pomoc , a Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb už loni varovala, že kvůli nepřiměřenému růstu dluhů může země do tří let spadnout do finanční krize.
...a poptávka po komoditách
Nervozitu vyvolává především míra zadluženosti v čínském finančním sektoru, která podle květnového vyjádření představitele čínské centrální banky rostla alarmujícím tempem. Vláda v Pekingu začala koncem loňského roku omezovat likviditu na mezibankovním trhu, aby zadluženost omezila.
Čínskými úvěry se v nejnovější analýze zabývala americká banka , která zkoumala jejich vztah k čínské poptávce po komoditách. Ceny komodit mohou hýbat komoditními tituly obchodovanými v Evropě či ve Spojených státech, jako jsou , nebo ArcelorMittal. Proto může mít smysl dívat se i na to, co se děje kolem úvěrů v Číně.
I když Číňané se snaží úvěrování omezit, prudký propad čínské poptávky po komoditách v letošním druhém pololetí nyní nepředpokládá. Nakonec podle ní záleží na celkovém objemu úvěrů, které do ekonomiky tečou. Pokud si firmy a domácnosti dokážou zajistit peníze na investice a spotřebu, neznamená zpomalení úvěrové činnosti a firemních dluhopisů prý výrazně slabší reálnou aktivitu do budoucna.
Zdroje: CNBC, ČTK