je se svým návrhem dividendy za loňský rok ve srovnání s jinými energetikami spíše agresivní: Jsme jednou z energetik, která má nejvyšší dividendu ve vztahu k čistému zisku. To je něco, co investoři od zdravé firmy jako očekávají, řekl v rozhovoru s Patria.cz finanční ředitel Martin Novák. Nakonec je to rozhodnutí akcionářů, jaká bude dividenda a kolik nechají na rozvoj firmy, podotýká také Novák. Se CFO a místopředsedou představenstva polostátního gigantu jsme ve čtvrtek hovořili také o elektromobilitě nebo o cenách povolenek. Dá se jejich vývoj nějak předvídat?
Patria.cz: Jak hodnotíte výsledky za letošní první čtvrtletí? Jsou pro Vás spíše z kategorie „business as usual“, nebo byste v nich zdůraznil něco mimořádnějšího?
Hodnotil bych je spíše jako „business as usual“. V prvním kvartálu 2018 se nám provozně dařilo, měli jsme stejnou výrobu na jaderných elektrárnách jako loni. V uhelných elektrárnách jsme měli trochu pokles. Je to dáno odstávkami uhelných elektráren. Nicméně plán na celý rok je takový, že na uhelných elektrárnách bychom měli být asi o jedno procento výše než loni.
V roce 2017 jsme měli několik jednorázových faktorů. I jeden zásadní, který má vliv na pokles zisků. Jak je patrné, ukazatel EBITDA klesl z 19 miliard na 17,5 miliardy. Z tohoto snížení o 1,5 miliardy je polovina jednorázová transakce, která měla pozitivní efekt 700 milionů Kč. Je to narovnání se Sokolovskou uhelnou, kdy jsme prodali elektrárnu Tisová. Skončily všechny soudní spory a pro nás to mělo pozitivní efekt do výsledků v roce 2017 ve výši 700 milionů Kč. Ten jsme nyní neměli. Proto pokles o tuto částku. Zbylý pokles jde na vrub nižší výrobě na uhelných elektrárnách, nižší ceny elektřiny nebo faktory takového rázu, že musíme kupovat více emisních povolenek kvůli klesajícímu množství povolenek z derogací. To jsou takové drobné faktory.
Víceméně provozně je to na našich číslech. Proto jsme také potvrdili očekávku provozního zisku na úrovni 51 až 53 miliard a čistého zisku 12 až 14 miliard korun.
Patria.cz: Vy jste loni touto dobou cíl pro celoroční očištěný čistý zisk a pro provozní zisk zpřesňovali. Letos tomu tak není – navzdory tomu, že domácí výroba byla celkově o 7 procent slabší a roční cíl pro výrobu elektrické energie z tradičních výrobních zdrojů jste snížili. Mohou toto být faktory důvodem, proč být na pozoru, že očekávka by se mohla sklonit spíše k té konzervativnější hranici?
Očekávku držíme. Pokud k upřesnění dojde, tak k němu dojde většinou po pololetí nebo po třech kvartálech, pokud neexistuje nějaký silný argument. Díky tomu, že máme interval, tak ten pojme i drobné odchylky ve vztahu k zisku.
Patria.cz: Po ročních výsledcích v březnu jste upozorňoval, že na tyto výhledy nemá ani takový vliv cena elektrické energie jako výroba a odstávky. Toto tedy sledovat spíš.
Určitě. Cena je vlastně zafixovaná, na tento rok máme elektřinu více méně prodanou. Nyní jde tedy jenom o to ji vyrobit a dodat, než sledovat pohyb cen. To je otázka dalších let.
Patria.cz: Ptát se na možnou úpravu cíle očištěného čistého zisku je tedy v tuto chvíli také předčasné.
Je to předčasné. Nejlepší číslo je 12 až 14 miliard.
Patria.cz: Jaký je Váš názor na další vývoj ceny emisních povolenek, která v uplynulých měsících značně vzrostla?
To je samozřejmě vždycky těžké predikovat. Kdybyste se zeptala před rokem, jestli z těch 5 EUR vyrostou na nynějších víc než 13, tak by Vám to asi nikdo nepotvrdil, možná ani nevěřil. Důvod, proč povolenky takto vyrostly, je daný regulatorně.
Je to dáno tím, že v roce 2019 dojde ke stažení části povolenek do Market Stability Reserve. Na trh jich bude přicházet méně, než je roční spotřeba. Způsobí to jejich relativní nedostatek na trhu v roce 2019 a i v několika dalších letech. Bude se tak muset začít využívat akumulovaný přebytek z předchozích let, a to žene ceny povolenek nahoru.
Pokud by ale mělo dojít například ke zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie na finální spotřebě nebo ke zvýšení energetických úspor, tak by to znamenalo, že povolenek bude potřeba zase méně. Když se bude elektřina spořit, tak ji nebude potřeba tolik vyrábět. A zároveň když se jí bude vyrábět víc z obnovitelných zdrojů, tak zase nepotřebujete povolenky na výrobu elektřiny z klasických zdrojů. To by mohlo znamenat tlak opačným směrem. Ale to dnes není úplně predikovatelná věc.
To znamená, že nejlepší věc, kterou můžete udělat, je se zajistit. V momentě, kdy prodáváte elektřinu, tudíž také fixujete cenu povolenky na kurs koruna/euro. Pak je vám to jedno, protože máte zafixovanou marži. V daný okamžik vám tolik nevadí, co se děje, protože v momentě, kdy fixujete cenu elektřiny, tak ta odpovídá ceně povolenky. To je nejlepší a nejméně rizikový přístup, jak se chovat. Můžete mít nějaký názor, ale v takto velkém objemu těžko můžete zodpovědně spekulovat. Těžko můžete ten názor promítat do nějaké obchodní strategie na velkém objemu, který máme, aniž byste se vystavovali nepřiměřeným rizikům.
Máme samozřejmě spekulativní kapitál, máme proprietary trading, který loni vydělal asi 2 miliardy Kč na obchodech elektřinou, povolenkami, komoditami. To je ale jiná disciplína než prodej elektřiny pro spotřebu.
Patria.cz: Očištěný čistý zisk je východiskem pro stanovení výše dividendy, tedy něco co akcionáře eminentně zajímá. Představenstvo nyní navrhuje vyplatit hrubou dividendu za loňský rok v nezměněné výši 33 Kč na akcii. Dosažený čistý zisk očištěný za loňský rok by přitom podle názorů analytiků Patrie umožňoval výplatu dividendy ve výši až 38 Kč. Co plánujete dělat s penězi, které takto zadržíte?
Já bych to nenazval zadržováním peněz. Výplatu dividendy navrhujeme ve stejné výši jako loni, takže o nějakém zadržování nemůže být řeč. Čistý zisk očištěný byl loni 20,7 miliardy Kč ve srovnání s předloňským ziskem lehce pod 20 miliard. Měli jsme tedy zhruba stejný čistý zisk jako předloni, tak proto navrhujeme dividendu ve stejné výši.
Předtím byl výplatní poměr 90 procent čistého zisku, v současnosti to je 86 procent. Není to tedy velká odchylka, nic dramatického nebo radikálního, spíše stabilní výše dividendy. Náš výplatní poměr je poslední dva roky 60 až 100 procent čistého zisku. Držíme se tedy spíše v horní části tohoto intervalu. Uvedli jsme, že to po 2 letech zrevidujeme, což znamená někdy na jaře 2019. Podíváme se na to, kolik generujeme cash flow, jaký je čistý zisk, kolik máme investičních příležitostí v zahraničí a v České republice a podle toho usoudíme, jak by se dividenda mohla dál vyvíjet.
Pokud jde o návrh dividendy za loňský rok, tak ve srovnání s jinými energetikami je to spíš agresivně hodně. Spousta energetik našeho typu vyplácí kolem 60 procent, pokud vůbec nějaký výplatní poměr mají stanoven. Když se dívám na srovnávací skupinu evropských energetik, tak jsme jednou z energetik, která má nejvyšší dividendu ve vztahu k čistému zisku. To je něco, co investoři od zdravé firmy jako , která generuje silné cash flow, očekávají a my tomu jdeme naproti. A nakonec je to jejich rozhodnutí, jaká bude dividenda a kolik ponechají na rozvoj firmy.
Patria.cz: A peníze, které zůstanou, co se s nimi tedy stane?
Použijí se primárně na rozvojové aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů, ESCO služeb, akvizic nových společností v těchto segmentech. Co se týká obnovy našich uhelných zdrojů, ta je de facto hotová. Elektrárna Ledvice byla uvedena do provozu v polovině listopadu, takže zde peněz již moc potřeba není.
Každá firma si samozřejmě musí nechat nějaké zdroje na budoucí růst. Nemůžete vyplatit úplně všechno, protože to znamená, že firma se logicky zmenší a zanikne. Vždycky musíte investovat do budoucnosti, nahrazovat stávající aktiva novými a generovat další růst tak, abyste byli schopni dividendu vyplácet i v dalších letech.
Patria.cz: Takže Váš vzkaz podílníkům, kteří by chtěli více peněz?
Balancujeme mezi potřebou akcionářů získávat dividendu, což je legitimní požadavek na energetickou společnost našeho typu, která již je relativně zralá, a tudíž generuje dostatečné cash flow na to, aby si to mohla dovolit. Kdo kupuje akcie , činí tak primárně s cílem, že bude dostávat dividendy. Když spekulujete na růst ceny akcie, tak spíše kupujete technologické tituly, které jsou buď v začátku, nebo spíše v akviziční fázi, kdy kupují jedna druhou a rostou a rostou.
My se nacházíme v jiné fázi vývoje. Máme méně příležitostí a musíme být více selektivní. Máme určité volné prostředky, o které se rádi podělíme s akcionáři. Ale na druhou stranu si něco musíme nechat, abychom vždycky byli schopni růst. Dividenda na úrovni 33 Kč nám v současnosti přijde jako optimální hodnota. Vůči dnešní hodnotě akcie jde o výnos takřka 6 procent. Valná hromada ale samozřejmě rozhodne o tom, kolik to bude.
Patria.cz: Vaše osobní prognóza, jak hlasování skončí?
My navrhujeme 33 Kč. Zeptal bych se raději akcionářů.
Patria.cz: Naši analytici odhadují dividendu v roce 2019 na 20 až 25 Kč na akcii. Je tato úroveň podle Vašeho názoru přiměřená, nebo mimo úvahu?
V tuto chvíli bych to vůbec nekomentoval. Vše ostatní je na akcionářích.
Patria.cz: Podívejme se nyní na prodej bulharských aktiv společnosti Inercom. Poslední informace se týkají rozhodnutí bulharské vlády, která se na prodeji aktiv nebude žádným způsobem podílet. Od té doby jako by se slehla zem. Co se kolem transakce nyní děje? Jednáte ještě s Inercomem?
Prodejní proces zahrnuje určité jasné kroky směřující k uzavření transakce. O nich s Inercomem komunikujeme, ale o samotné smlouvě nejednáme, je podepsána a jednat není o čem. Podepsali jsme smlouvy a Inercom činí kroky na svojí straně. To znamená, že podal návrh bulharskému antimonopolnímu úřadu, což je nutný krok, a čeká, až dostane svolení k pokračování v transakci. Transakce by měla doběhnout do konce roku, pokud půjde všechno podle plánu. Bulharská vláda deklarovala, že nemá zájem o vstup do těchto aktiv. To je určitá informace. Vidíte, že to byla spíše mediální než ekonomická záležitost.
Patria.cz: Jak postupuje arbitráž s bulharskou vládou? Je nějaká šance, že pokud by arbitráž skončila úspěšně pro , že by to mohlo promluvit do výkazů?
Arbitráž je ve fázi výběru třetího arbitra, každá ze stran vybrala jednoho a teď se diskutuje o tom třetím. Nemá to vliv na prodej. Neprodáváme arbitráž. A pokud dojde k nějaké dohodě S Bulharskem, tak to pozitivně ovlivní naše výkazy v tom období, kdy se to stane.
Patria.cz: Kdysi se hovořilo o možnosti prodeje vašeho majetku v Turecku. Při pohledu na vývoj turecké liry a tamní politickou situaci by si člověk mohl myslet, že to pro v zemi není úplně jednoduché.
Myslím si, že v Turecku to není jednoduché pro nikoho. V Turecku máme vodní elektrárny, větrný park, velkou paroplynovou elektrárnu Egemer, distribuci plus prodej. Pokles turecké liry určitě působí negativně na všechny, takže i na nás. Je to spíše tak, že za námi chodí různí zájemci a dívají se na ta aktiva. My se debatám tohoto typu nebráníme. Nyní však není nic, co bychom dnes mohli oznámit v tom smyslu, že dochází k prodeji. Pokud by byl kredibilní zájemce, tak bychom s ním určitě jednali.
Patria.cz: Vraťme se ještě do Česka. Jaká je nyní situace v dostavbě jaderných zdrojů? Kdo, o čem a v jakém časovém horizontu by měl nyní rozhodovat? Kde to uvízlo?
Nemyslím si, že to uvízlo. Práce na této věci probíhají intenzivně a běží ve dvou liniích. Jednou věcí je Stálý výbor pro jadernou energetiku, který má jednání tento týden a který by měl podle svých slov vydat doporučení vládě. Ta by se tím měla následně zaobírat, konkrétně tedy modelem financování výstavby nového jaderného bloku. Těch scénářů je několik. Samozřejmě to navazuje na strategické potřeby státu, které plynou z energetické koncepce, a na druhou stranu na relativně vysoké náklady na stavbu jaderného bloku ve srovnání s nízkými cenami elektřiny, které na trhu jsou.
Asi v žádné zemi, na kterou se podíváme, se nestaví jaderná elektrárna bez ingerence státu, ať už je jakákoli. Anglický model Hinkley Point je toho dobrým příkladem: garance za výkupní ceny elektřiny na desítky let po spuštění zdroje. Někde to staví přímo 100procentně státní firmy, což je také možnost.
My pracujeme na přípravě obou projektů, jak v Temelíně, tak v Dukovanech. Je to pochopitelně v přípravné fázi. Od výběru dodavatelů jsme ale ještě daleko, protože nejdříve musíme znát finanční schéma podpory a to, kdo to bude stavět.
Patria.cz: Elektromobilita by v budoucnu mohla působit problémy ve výrobě i v distribuci. Plánujete se tím zabývat?
My se tím intenzivně zabýváme jak na úrovni distribuce, tak na úrovni nových technologií. Chceme pokrýt Českou republiku dobíjecími stanicemi, máme jich už téměř 100. Na tom intenzivně pracujeme, abychom tak rozvoj elektromobility podpořili. Kolegové z distribuce se dívají na požadavky na infrastrukturu. Pokud by mělo dojít k masivnímu rozvoji elektromobility, tak to požadavky mít bude. Bude to mít potřebu dodávky elektřiny relativně velkého výkonu do mnoha oblastí třeba v nočních hodinách. Zatím to ale opravu není masově rozšířené. Asi to přijde, ale ještě si to hledá cestu.
Samozřejmě v momentu, kdy dojde k technologickému průlomu, tak rozšíření může být mnohonásobně rychlejší. Nárůst tu je, je velký, ale procentní číslo se měří z relativně malé základny.
Také hodně záleží na podpoře. Pokud by se někdo rozhodl elektromobilitu dotovat nebo například odpustit DPH, tak by to mohlo mít efekt, jak je tomu ve spoustě zemí. Dobrým příkladem je Skandinávie, Nizozemsko, kde jsou daňová zvýhodnění nebo dotace.
Elektromobilní flotila dává smysl třeba u firem, které buď chtějí mít pozitivní PR, anebo se jim to již ekonomicky začíná vyplácet. Jsou to různé dopravní společnosti, společnosti pro rozvoz poštovních zásilek nebo jídla, všechny ty, které se pohybují na daném území, většinou v městské aglomeraci, kde nemusíte dosahovat velkých rychlostí. Skvělé využití jsou podle mě elektrobusy. My sami ostatně využíváme už několik let eletktrobusů, které vozí naše zaměstnance do naší centrály v Duhové v Praze. Naše společnost ESCO nabízí elektromobilní řešení pro firmy, obce, kraje. Připravujeme také komplexní nabídku pro domácnosti. Elektromobilita určitě budoucnost má a my se tomu snažíme jít naproti.
Patria.cz: Plánujete více investovat do Smart Grids?
Smart Grids je velmi široký pojem. Každý si pod tím představí něco jiného. My se toho intenzivně účastníme, testujeme nové technologie a nasazujeme je v pilotních režimech. Musí to být zčásti taženo také poptávkou našich zákazníků. Většina těchto technologií něco stojí, takže i schopností je zaplatit. Věnujeme se tomu, stejně jako ostatní energetiky.
Martin Novák vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Absolvoval také Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 - 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, v Londýně a v Praze. Ve Skupině působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny a od října 2011 i místopředsedou představenstva , a. s.
Rozhovor vedly Jana Knechtlová a Gabriela Žáková.