Světová poptávka po zlatě se v prvním pololetí snížila o šest procent na 1959,9 tuny, dostala se tak na nejnižší úroveň od roku 2009. Zlepšení ekonomiky USA totiž motivovalo investory k nákupům rizikovějších aktiv a méně šperků nakupovali spotřebitelé, vyplývá ze zprávy Světové rady pro zlato (WGC).
Nižší byly také nákupy zlata ze strany centrálních bank, naopak na tříleté maximum vystoupila poptávka po zlatě k použití v elektronických přístrojích, jako jsou chytré telefony a hrací konzole, ale také automobily.
Ve druhém čtvrtletí poptávka po žlutém kovu meziročně klesla o čtyři procenta na 964,3 tuny. Nákupy zlata pro investiční účely klesly o devět procent, přičemž fondy ETF snížily nákupy o 46 procent. Nejslabší byly investice těchto fondů v Severní Americe, kde byl díky příznivému stavu ekonomiky ve čtvrtletí zaznamenán odliv 30,7 tun zlata. Naopak v Evropě poptávku podpořila politická nejistota, kterou přinesly parlamentní volby v Itálii, v Číně pak eskalace obchodních sporů s USA a pokles na akciových trzích.
V Indii, která je největším světovým trhem zlata, objem nákupů klesl o osm procent především kvůli oslabení rupie. Cena zlata se ve druhém čtvrtletí sice snížila o 5,5 procenta na 1250 dolarů (27.550 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), kvůli poklesu kurzů místních měn z toho však lidé v Indii a dalších státech žádný prospěch neměli, napsal list The Guardian.