Technologie DLT a její známější verze blockchain se začínájí přesouvat od kryptoměn do soukromého, ale i veřejného sektoru. Tato technologie, na které je založený bitcoin a další digitální měny, umožňuje skladovat informace o všech transakcích v síti. Lze ji využít např. na vyhledávání vlastnictví nebo původu digitálních dokumentů, digitálního i hmotného majetku nebo hlasovacích práv. Kde všude se již blockchain uplatňuje?
Hlavní komponentou je, že umožňuje několika stranám sdílet společnou databázi, která je kryptograficky zabezpečená. Nelze ji „hacknout“ ani se do ní nijak nabourat a nevlastní ji žádná centrální autorita. Místo toho tuto síť udržuje skupina uživatelů.
„Blockchain nejsou jen kryptoměny – blockchain je zejména unikátní technologie zabezpečující nezměnitelnost, bezpečnost, důvěryhodnost a vysokou dostupnost sdílených dat mezi velkým počtem uživatelů, a to vše při zachování nízkých nákladů. V této jedinečné technologii vidíme obrovský potenciál a intenzivně se zaměřujeme na zkoumání možností jejího uplatnění v podnikatelském prostředí a ve veřejném sektoru,“ uvádí Peter Borák, EY Advisory partner pro kybernetickou bezpečnost na Slovensku.
Pojďme se podívat, kde všude lze ve veřejném sektoru blockchain využít:
Státní kryptoměny
První zemí, která ve snaze získat peníze během hospodářské recese a sankcí zavedla státní kryptoměnu, je Venezuela. Její petro spatřilo světlo světa letos. Podle venezuelského prezidenta Nicolase Madura je tato digitální měna navázaná na ropu a po svém uvedení získala 735 milionů dolarů. V rámci své poslední snahy zachránit ekonomiku země devalvoval Maduro svou oficiální měnu bolívar a zavedl novou měnu, která je založena právě na petru. Ale na rozdíl od ostatních měn s nuceným oběhem petro nelze obchodovat. Odborníci ho označují za podvod a venezuelský parlament za ilegální.
„Státní kryptoměny v režimech jako Venezuela se stimulací ekonomiky nic nesvedou. Ať už jde o standardní měnu nebo kryptoměnu, jakákoliv měna potřebuje být podložená fundamentem. Venezuelská ekonomika je chaos a vytvoření krypta to nezmění. Většina lidí jej neocení, protože nevěří ani její vládě, ani její ekonomice. Historie se tak bude nevyhnutelně opakovat, a tak pravděpodobně budeme svědky pádu venezuelského petra,“ sdělil Jeff Schumacher, generální ředitel BCG DV, investor do blockchainových start-upů.
Dedolarizace a přeshraniční platby
Čína a Rusko patří mezi národy, které o státních digitálních teprve měnách mluví. Mezi další se řadí Turecko, Katar a Írán. Podobnosti mezi nimi zahrnují závislost na americkém dolaru a poněkud autoritativní režim. Kryptoměny mohou poskytnout jak snížení závislosti na dolaru, tak i větší dohled nad tím, kam peníze tečou. Není ale jisté, jak by státní digitální měny fungovaly. Mohou je vydávat centrální banky, anebo mohou být odvozené od aktiv jako údajně venezuelské petro.
Další státy jako Singapur testují způsob, jak využít digitální verzi své měny pro přeshraniční platby. Švýcarská vláda dokonce i zadala studiina možnost „e-franku“.
Volby
Volby jsou náchylné na podvod a lidskou chybu. Blockchain se nabízí jako možnost, jak to napravit. Po světě už proběhlo několik testů. Jeden z posledních se uskutečnil v květnu při volbách v Západní Virginii. Vybraní voliči mohli volit pomocí blockchainové mobilní aplikace. Mobilní volební lístky byly kryptograficky propojené s kandidátem. Volbu voliče následně verifikovalo několik rozdílných serverů a počítačů a po verifikaci byl hlasovací lístek stržen voliči a připsán na účet kandidátovi. Vzhledem k tomu, že jde o jednorázový proces, nemohl stejný volič volit dvakrát.
Osobní ohodnocení
Čínská vláda spolupracuje s blockchainovými firmami v několika oblastech, jako například hodnocení osob. Firma Points je partnerem přidružené společnosti čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií a čínské akademie informačních a komunikačních technologií a usiluje o vytvoření blockchainového řešení „know your customer“ (tj. procesu vyhodnocování možných rizik a ilegálních záměrů klientů v obchodním styku) a udílení hodnocení.
„Díky partnerství s čínskou vládou má Points přístup k verifikaci osobních údajů a k trestnímu rejstříku miliardy lidí v Číně. Blockchainový protokol Points zvyšuje efektivitu institucionálních partnerů díky tomu, že by se časově náročný KYC proces musel jinak dělat ručně,“ sdělila zakladatelka Sarah Zhang. „Snižuje totiž potřebu institucí skladovat data na vlastních serverech, protože Points může jednoduše ověřit identitu nebo jiné relevantní informace skrze blockchain, kde už k verifikaci došlo.“
Dodavatelské řetězce
Dodavatelské řetězce jsou velmi komplikované a zahrnují několik stran z mnoha zemí. Technologie blockchain se tu již osvědčila. Na vládní úrovni zavedl britský potravinářský regulatorní orgán pilotní projekt s blockchainovou technologií na jatkách, kde jak britská Food Standards Agency, tak jatka samotná měly přístup k datům a mohly sdílet informace o dodavatelském řetězci na jedné platformě, a ne v několika dokumentech.
Chytrá města
Vídeň využívá technologii blockchain ke zjednodušení a automatizaci administrativních procesů zejména v oblasti OGD, což se týká např. zpráv o energetice a platných podnikatelských registracích, jež se musí často aktualizovat. „Blockchainové databáze umožňují zaměstnancům veřejné správy, obyvatelům či vývojářům aplikací sledovat změny informací. Pokud například někdo změní trasu autobusu, který je napojen na mapovací aplikaci, systém na to upozorní,“ uvádí Ulrike Huemerová, mluvčí vídeňské radnice.
Co dál?
Několik pokusů s technologií blockchain se již provádí, ale tato technologie ještě musí ujít pořádný kus cesty, než se z ní stane mainstream. Jedním z problémů je, zda dokáže pracovat efektivně v širokém měřítku, což je zásadní.
Zdroj: CNBC, EY