Tepco, největší japonská energetika, není zrovna typickým zastáncem technoanarchie. Firmu možná znáte díky kolapsu její jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011. Tehdy její šéfové předvedli korporátní Japonsko v tom nejhorším. Teď se ale Tepco znovu postavilo na nohy - jako průkopník jedné z nejmodernějších forem energie. Zavádí technologii blockchain s cílem svrhnout starý řád podnikání s elektřinou a nastolit nový, decentralizovanější.
Blockchain, technologie, na které stojí bitcoin a další kryptoměny, se může na první pohled jevit jako pro energetiku nevhodná. Elektřina se v minulosti generovala centrálně, tekla skrze rozsáhlé fyzické sítě s neustálou správou systémových operátorů, kteří zajišťovali její hladký průtok. Blockchain je distribuovaná knihovací technologie (neboli DLT, z anglického distributed ledger technology), která není řízena centrální autoritou, ale kolektivně skupinou uživatelů. Navíc kryptoměny fungující na blockchainu jsou spíše velkým odsavačem energie, než že by jí podporovaly. Blog Digiconomist ohaduje, že jedna transakce s bitcoinem spotřebuje tolik elektřiny jako průměrná domácnost v Nizozemsku za měsíc.
Staré utility, nová technologie
Nicméně v době, kdy stále více firem, komunit a domácností vytváří svou vlastní energii, zejm. solární nebo větrnou, startupy i velké utility věří, že blockchain pomůže posun směrem k decentralizaci urychlit. Hledají způsoby jak na to a s minimální spotřebou energie.
Kolem využití nové technologie starými dobrými utilitami je velký humbuk. Skoro všechna využití blockchainu jsou zatím ve fázi experimentu. Ale rozsah potenciální blockchainové energetiky je tak široký, že by se úspěch mohl dostavit. Uplatnit se dá od způsobů propagace nákupu, prodeje či obchodu čisté energie mezi jednotlivci (tzv. peer-to-peer trading), přes harmonizaci trhu s elektřinou (zajištění toho, že nabídka se protne s poptávkou), až po obchodování s emisními povolenkami. Dále se může využít na zajištění domácích nabíjecích stanic pro elektromobily a financování rozvoje solární energie v chudých zemích.
Příliš velká sci-fi?
Čísla ale moc jasně nemluví. Think-tank Energy Futures Initiative vedený Ernestem Monizem, dřívějším ministrem energetiky USA, říká, že se do více než sta energetických projektů na bázi blockchainu investovalo 100 – 300 milionů dolarů. Podle odborníků z Council on Foreign Relations (CFR), amerického think-tanku, šlo nejvíce investic na peer-to-peer trading a na aplikace k harmonizaci sítě. Převažuje přístup otevřený k vyzkoušení čehokoliv. „Je to jako dívat se na mobilní telefony někdy v roce 1995, aniž bychom věděli, jakou budou mít budoucnost,“ řekl Sam Harnett z Energy Web Foundation (EWF), neziskového projektu zaměřeného na rozvoj jádrové blockchainové technologie pro energetický průmysl.
Zdá se, že i Tepco háže digitální ekvivalent špaget na zeď, jestli se nějaká uchytí. V prosinci zainvestovalo nezjištěnou částku do Electronu, britské blockchainové společnosti, která se zaměřuje hlavně na řízení množství variant pro flexibilní poptávku v elektrických systémech. V dubnu singapurský startup Electrify řekl, že podepsal memorandum o dohodě s Tepcem o experimentu s peer-to-peer tradingem elektřiny. Japonská skupina je také jedna z více než 70 firem, včetně utilit a , a ropných firem Royal Dutch a Equinor, které jsou součástí EWF. EWF je, mezi mnoha dalšími iniciativami, průkopníkem blockchainové aplikace, která sleduje certifikáty na obnovitelnou energii. Ty se používají na to, aby vyvážení emisí uhlíku mohlo být transparentnější a decentralizované.
Boření mýtů
Odborníci tvrdí, že je důležité napravit dva mýty (jeden příliš pozitivní a druhý příliš negativní) ohledně blockchainu a energetiky. Zaprvé je tu pohled podporovaný mnohými primárními nabídkami mincí (ICO), že každý bude moci blockchain a kryptoměny používat na obchodování s lokálně vyrobenou energií (např. ze střešních solárních panelů) bez centralizované utility. To je z velké části nesmysl. Elektřina pořád potřebuje cestovat skrze kabely, za což budou chtít přenosové a distribuční společnosti tvrdě zaplatit. Blockchain se bude používat, pokud vůbec, až na koncích sítě.
Zadruhé je tu názor, že blockchain spotřebuje příliš mnoho elektřiny, aby jejich využití v energetice dávalo smysl. To ale jen za předpokladu, že projekty budou využívat veřejný blockchain jako bitcoin, ke kterému může mít přístup kdokoliv se správným softwarem. Právě to totiž vyžaduje spoustu výpočetní energie a času na verifikaci každé transakce a na ochranu blockchainu. Energetiky by ale mohly využívat blockchain, do kterého by se mohli zapojit jen prověření účastníci, což by zachovalo blockchain rychlejší a méně energeticky náročný.
Sam Harnett z EWF říká, že zatímco bitcoinové transakce, když se mají provádět standardě, mohou spotřebovat tolik energie jako středně velká země. Ale ty z EWF jsou „v řádech středně velkých kancelářských budov“. Využití prověřené skupiny účastníků je to, kde utility číhají na další příležitost přibrat potencionálně další buřičskou technologii. Využijí ji, aby zůstali středobodem při decentralizaci elektřiny. „[Blockchainový] byznys, který v následujících letech pravděpodobně dosáhne komerční trakce, bude z velké části fungovat v rámci stávajícího systému a bude partnerem zavedených utilit,“ píše se ve zprávě CFR. Nebo, jak to pestře líčí Martin Lim z Electrify: „Je to ironické. Každý podvratný živel se změní na diktátora.“
Zdroj: The Economist