Pro mnoho investorů je čínský dluh zdrojem obav, stínem nad světovou ekonomikou. Ale pro jiné jde o zdroj nových příjmů. Série slabých dat z minulých dní tuto dichotomii ještě vyostřila. Globálními trhy otřásl strach z prudkého zpomalení v Číně. Ale pro oportunisty nastala doba hojnosti – mají šanci ukořistit aktiva bank se slevou.
Oba tábory mají stejnou startovací pozici. Vidí, jak se dluh v Číně za posledních deset let nafoukl a došly k závěru, že půjčování se musí zkrotit. Na druhou stranu to s sebou nese zřejmá hospodářská negativa. Zatímco udržet dluh na uzdě se ještě moc nepovedlo, hospodářský růst už upadá. Za posledních několik týdnů klesly objednávky firem, nečekaně se snížily dovozy a nevalná data o cenách dokonce vyvolala přízrak deflace.
Mezi mainstreamovou skepsí se zde ale objevuje malá skupinka investorů. Aby banky vyrovnaly své výsledovky, jsou tlačeny k tomu prodávat nesplácené úvěry, většinou tak, že využívají řadu státem vlastněných „špatných bank“. Vnější zájemci si mohou tato aktiva koupit a s trochou práce na nich dobře vydělat. Ačkoliv mají malou šanci na to dostat své peníze zpět od původních dlužníků, mohou si vzít bankovní záruku (což je skoro vždy nemovitost) za zlomek ceny.
Jde o mezeru na trhu, ale jako u jakéhokoliv produktu i zde jsou klíčovými proměnnými nabídka a poptávka a obě nyní hrají do karet zájemcům o koupi. Čínské banky dlouho držely špatná aktiva. Více než 5 % svých půjček (v přepočtu skoro 830 miliard dolarů) kategorizují jako nesplácené nebo půjčky se „zvláštní poznámkou“, což znamená, že by se brzy mohly dostat do problému. Nyní je ale rychle restrukturalizují, aby uvolnily místo další vlně. Loni odepsaly špatné úvěry za 988 miliard jüanů, což je podle oficiálních údajů o více jak o třetinu větší suma než v roce 2017. „Připravují se na těžší období,“ řekl Nicholas Zhu z ratingové agentury Moody’s. Navíc regulátoři jsou čím dál přísnější. Například nyní požadují, aby banky klasifikovaly půjčky, které jsou po splatnosti více než 90 dní, jako nesplácené stejně jako na rozvinutých trzích.
Co se poptávky týče, v roce 2017 se zájemci také rychle snažili špatné úvěry ukořistit. Nezkušení investoři s přebytkem hotovosti doufali, že si přijdou na snadný zisk. Ale nepochopili komplexitu obchodování se špatnými půjčkami. „Oceňovali je, jako kdyby mohli získat 100% tržní hodnotu bankovní záruky, což se reálně nikdy nestane,“ uvedl Benjamin Fanger, zakladatel dluhového investora v Guangzhou ShoreVest a ojedinělý veterán čínského trhu se špatnými úvěry.
Mnoho takových místních investorů nyní odešlo. Medvědí trh na akciích uhasil jejich entusiasmus. A regulátoři znovu hrají klíčovou roli – na fondy, které investují hotovost běžných střadatelů, uvalují více restrikcí. Ukazatelem toho, jak rychle se prostředí změnilo je rostoucí počet online aukcí s neudanými špatnými úvěry. V roce 2017 uspěly dvě třetiny online aukcí, loni podle poradenské firmy z New Yorku Granite Peak Advisory to bylo pouze 41 %.
Zároveň se ale do těchto vod začíná namáčet několik velkých zahraničních firem. Bain Capital, jeden z největších investorů do alternativních aktiv, koupil v posledních dvou letech tři portfolia špatných čínských úvěrů v hodnotě 650 milionů dolarů. Kei Chua, vedoucí v této firmě, vzpomíná na situaci na tomto trhu krátce po roce 2000. Byl tak chaotický, že několik lidí si činilo nárok na stejnou budovu. Doba se ale změnila. Čína má teď mimo jiné systém na ověřování nároků na nemovitosti. „Je to profesionální, je to předvídatelné,“ tvrdí. Vzhledem k množství kupících se nesplácených úvěrů, je dobře, že alespoň něco funguje.
Zdroj: The Economist