Lednová inflace vždy patří mezi nejsledovanější ukazatele už proto, že do jisté míry nastavuje laťku pro další měsíce. V tuto dobu obvykle dochází k rozsáhlejším úpravám regulovaných cen, zvyšují se nájmy a obecně právě začátek roku vybízí ke změně ceníků. Je to i asi nejhůře odhadnutelná hodnota inflace v průběhu celého roku, když si uvědomíme, kolik tisíc cen za sebou skrývá položka nájemného, z kolika set cen vychází energie a desítek plyn. Není proto divné, když se lednovou inflaci nepodaří přesně odhadnout.
Meziroční inflace se tak letos v lednu dostala na 2,5 %, zatímco centrální banka počítala pouze s dvojkou a ve svém následném komentáři už připustila, že “zveřejněná data představují proinflační riziko stávající prognózy”. Nešlo totiž jen o nějaký administrativní zásah shůry, ale o vyšší číslo se vlastně postarala i tzv. jádrová inflace, která se již vyšplhala na rovná 3 %. Je to mimochodem nejvyšší hodnota od roku 2007, kam až sahá aktuální časová řada tohoto ukazatele. A to už je z pohledu prognózy - zveřejněné teprve minulý týden - trochu jiná káva.
Prvním testem nový výhled z dílny ČNB tedy příliš úspěšně neprošel a až v pátek jej čeká další v podobě předběžného odhadu HDP za čtvrtý kvartál loňského roku. Jestli bude vyšší než ČNB avizovaná 2,3 %, budou mít pro několik dalších týdnů finanční trhy - a na konci března i centrální bankéři - těžkou hlavu. Reagovat na vyšší inflaci a slabou korunu nebo dát opět přednost zahraničním rizikům a nejistotám a svůj krok raději oddálit? V tuto chvíli je to samozřejmě v podstatě neodhadnutelné, a tak nezbývá než si počkat nejprve na páteční HDP a následná další čísla z domácí ekonomiky (únorová PMI, lednový průmysl atp.) a teprve poté zvažovat pro a proti. Už teď je ovšem pravděpodobné, že výhled centrální banky je možná až příliš optimistický. Nejenom kvůli inflaci, ale i z pohledu předpokládaného ekonomického růstu. Březnové rozhodování bankovní rady bude nejspíše ještě složitější, než se v tuto chvíli zdá. Je tedy potřeba o to víc sledovat každé další číslo z naší ale i evropské ekonomiky. Ta totiž napoví, kdy mohou jít sazby znovu nahoru.
TRHY
CZK a dluhopisy
Trh i centrální banka byly sice s odhadem inflace vedle, koruně přesto vyšší než očekávané číslo malou radost udělalo, a tak znovu testovala úroveň 25,80 EUR/CZK. Lednová inflace sama o sobě brzké zvýšení sazeb přivolat nemusí, nicméně už v pátek projde nová prognóza ČNB dalším testem, když bude zveřejněn předběžný odhad HDP. Ale ani pak nemusí být vůbec jasno, protože do dalšího zasedání bankovní rady je ještě daleko a další čísla, která přijdou v mezičase, mohou obrázek české ekonomiky ještě docela zásadně přemalovat. Proto asi od koruny nelze v krátkém období čekat žádný jasný či zásadní směr.
Zahraniční forex
Posilování eurodolaru mělo včera jepičí život, díky čemuž se na konci dne jeho kurz opět vrátil pod 1,13 EUR/USD. Přestože americká lednová inflace dle očekávání poklesla na 1,6 %, po očištění o volatilní ceny energií překonala očekávání trhu a zůstala na 2,2 %. Na druhé straně Atlantiku se euro o domácí čísla opřít nemohlo, když průmyslová produkce v eurozóně zaostala za očekáváním a poklesla meziměsíčně o 0,9 %.
Eurodolar bude dnes pozorně sledovat zejména dávku revidovaných čísel HDP za čtvrtý kvartál v eurozóně. Jak růst eurozóny (0,2 % meziročně), tak zejména Německa (0,1 % meziročně) rozhodně neohromil, ve druhém případě se navíc největší evropská ekonomika jen zuby nehty vyhnula technické recesi. Případné zhoršení odhadů směrem dolů by tak pro euro nevěstilo nic pozitivního.
Ropa
Cena ropy se po dlouhé době odhodlala k výraznějšímu růstu, který se včera zastavil nad hranicí 64 USD/barel. Nic na plat nebyl tentokrát ropným medvědům další vyšší než očekávaný růstu zásob surové ropy (+3,6 mil. barelů denně), neboť pozornost trhu si vysloužila zejména obchodní jednání mezi USA a Čínou. V těch zjevně došlo k posunu, neboť americký prezident Trump údajně zvažuje 60denní prodloužení původního deadline (1.3.), kdy mělo dojít k navýšení cel na čínské zboží.
Pařížská IEA ve svém měsíčním reportu věnovala pozornost zejména vývoji ve Venezuele, na kterou byly nově uvaleny sankce ze strany USA. Dle agentury nepředstavuje výpadek venezuelských barelů zásadní problém pro globální trh s ropou jako takový, ale zejména pro třídu tzv. těžké ropy, jejíž nabídka se podstatně ztenčí. Jinými slovy, v případě Venezuely nejde primárně o množství (chybějící ropy), ale její kvalitu.