Obchodní válka mezi USA a Čínou začala už v roce 2018. The Economist ovšem tvrdí, že dosavadní škody jsou ve světové ekonomice překvapivě malé. Americké hospodářství „zdravě roste“ a zbytek světa „se protlouká za ním“. Nyní ale tento obrázek potemněl poté, co spor mezi oběma zeměmi eskaloval. Investoři se obávají, že vše nakonec spustí recesi a „trhy vysílají varovné signály“. The Economist se domnívá, že pokud se máme recesi vyhnout, musí obě strany učinit kompromis. A jestliže k tomu má dojít, prezident Donald Trump a jeho poradci musí přehodnotit svou strategii. „Možná to ještě nechápou, ale nemohou mít najednou slabý dolar, obchodní konflikt a ekonomický boom,“ tvrdí The Economist.
Na začátku srpna Bílý dům pohrozil, že od září zavede další cla. Čína reagovala tím, že státním firmám nakázala zastavit nákupy americké zemědělské produkce. Ten samý den oslabil kurz její měny. A to zase „nadzvedlo lidi v americké prezidentské kanceláři“. Donald Trump totiž tvrdí, že řada zemí včetně Číny manipuluje se svou měnou a získává tak neférovou konkurenční výhodu. Dokonce z toho obvinil i šéfa ECB Maria Draghiho poté, co ten hovořil o potřebě snížení sazeb. Spojené státy pak oficiálně obvinily Čínu z manipulace s měnovým kurzem s tím, že na tuto její snahu o získání výhody v mezinárodním obchodě budou reagovat. Následně klesly výnosy amerických vládních obligací, protože investoři čekají, že Fed ve snaze udržet ekonomiku u růstu zareaguje na současný vývoj snížením sazeb.
The Economist tvrdí, že Čína v minulosti s měnovým kurzem bezpochyby manipulovala, ale dnes „funguje jiná dynamika“. „Pan Trump chce ekonomický boom, který bude chráněn cly a podpořen slabým dolarem. Když se mu toho nedaří docílit, začne útočit na jiné. Ekonomická realita ale dosažení těchto tří cílů znemožňuje,“ tvrdí The Economist. A vysvětluje, že cla poškozují cizí exportéry a doléhají na růst ve zbytku světa. To tlačí dolů měnové kurzy, protože zahraniční banky ve snaze udržet růst uvolňují svou politiku. Celkový efekt je tím silnější, čím větší je boom americké ekonomiky. Dolar má totiž v takové situaci tendenci posilovat, a to i díky Trumpově politice, ne kvůli nějaké globální konspiraci.
„Pokud tohle americká vláda rychle nepochopí, začne globální ekonomika skutečně trpět,“ píše The Economist. Podle něj již nyní americké firmy omezují investice, protože na ně doléhá nejistota spojená s obchodními válkami. Čína bude možná muset řešit, podobně jako v roce 2015, vážný problém s odlivem kapitálu. V Evropě zase nízké sazby zvyšují zranitelnost bankovního sektoru. Spojené státy i Čína by přitom mohly sáhnout k nástrojům, které byly ještě před nedávnem nemyslitelné. Američané by například mohli přímo intervenovat na dolaru, obě strany by se mohly zaměřit přímo na některé velké nadnárodní firmy tak, jak to již učinili Američané směrem k Huawei. Pokud by se to týkalo bank, nastal by chaos v globálním finančním systému.
Bílý dům si možná představuje, že když bude spor dál sílit, může americkou ekonomiku opět zachraňovat Fed. The Economist ovšem tvrdí, že takový pohled by ignoroval „hluboké obavy“, které nyní vládnou v továrnách, kancelářích a bankách po celém světě. „Je čas na dohodu, protože světová ekonomika toho už moc neunese,“ uzavírá The Economist.
Zdroj: The Economist