Americký filmový institut zveřejnil v roce 2005 seznam nejlepších filmových „hlášek“ a jak poukazuje ekonom Tim Taylor, mezi ty úplně nejrozšířenější patří část rozhovoru z filmu Absolvent, ve kterém hrál Dustin Hoffman: „Řeknu jen jedno jediné slovo: Plasty.“ Pan McGuire ale směrem ke studentovi nakonec dodal, že v plastech se nachází budoucnost a on by o tom měl přemýšlet. Taylor upozorňuje na to, že se touto radou řídili i Roland Geyer, Jenna R. Jambeck a Kara Lavender Law, protože přišli s novou studií „Production, use and fate of all plastics ever made“.
Studie popisuje, že první syntetické materiály se objevily již na počátku dvacátého století, ale k širšímu využití plastů došlo až po druhé světové válce. V současné době se používají zejména jako obaly, a to zejména kvůli posunu od vratných obalů k těm, které jsou na jedno použití. V roce 1960 tak tvořily plasty ve vyspělých zemích méně než 1 % veřejného odpadu, v roce 2005 to bylo 10 %.
Autoři studie tvrdí, že jde o první globální analýzu výroby plastů a z nich vznikajících odpadů provedenou v globálním měřítku. Podotýkají, že jejich výroba se od roku 1950 do roku 2015 zvyšovala v průměru o 8,4 % ročně. To je dva a půlkrát více, než byl růst světového produktu. Vědci odhadují, že z celkově vyrobeného množství plastů se nyní stále používá asi 30 %. A přibližně 60 % vyrobených plastů je buď uloženo na skládkách, nebo se nachází ve volné přírodě.
Následující obrázek porovnává vývoj celkové výroby plastů, objem plastů vyhozených (červená křivka), spálených (zelená křivka) a recyklovaných (modrá křivka):
Zdroj: Production, use, and fate of all plastics ever made
Plasty jsou nyní natolik všudypřítomné v celém životním prostředí, že podle některých odborníků mohou být používány jako geologický indikátor. Žádný z hlavních druhů plastů nepodléhá významnější degradaci, rozpadají se ale na slunci a vznikají tak částečky velikosti milimetrů až mikrometrů. V poslední době se proto stále více zkoumá dopad těchto mikroplastů na oceány a sladkovodní zdroje, ale nadále toho víme jen málo o jejich dopadu na půdu a s ní spojené ekosystémy, tvrdí autoři studie.
Stejné vlastnosti, pro které plasty využíváme, z nich tedy činí materiál, který příroda není schopna asimilovat. Podle studie je proto třeba, abychom se věnovali celému životnímu cyklu plastů. Bez něj totiž probíhá v podstatě „nekontrolovaný experiment“, kdy se v celém systému hromadí miliardy tun tohoto materiálu a my nevíme, jaké to bude mít konečné důsledky, uzavírá Geyer a jeho kolegové.
Zdroj: The Conversable Economist, Production, use, and fate of all plastics ever made