Rozbřesk: Česká inflace zůstává vysoko nad cílem, co na to ČNB?

Inflace v celé střední Evropě míří vzhůru. V listopadu se česká stejně tak jako maďarská inflace vyšplhala nad 3 % a v sousedním Polsku přinesla prosincová čísla další šokující nárůst až k 3,4 %.
I proto budou velice ostře sledovaná česká a maďarská čísla za prosinec v nadcházejících dvou dnech. Česká prosincová inflace dnes ráno přinesla další nárůst na 3,2%(více než procentní bod nad cílem), zatímco maďarská dokonce načas může atakovat úroveň 4 % (take víc než  procentní bodu nad cílem), kam se nakonec na začátku ledna může vyšplhat i inflace v Polsku… Jak s takovou novoroční inflační nadílkou naloží středoevropské centrální banky?



Je však třeba připomenout, že inflace stoupá nahoru ve chvíli, kdy středoevropský průmysl začíná cítit první viditelnější negativní dopady německé průmyslové recese. Průmysl napříč regionem v listopadu klesl o více než 1 % meziměsíčně (po sezónním očištění) a zdá se, že ekonomický výkon šel v závěru roku 2019 dolů. I tak zůstává zejména v Polsku a v Maďarsku objem průmyslové produkce na relativně vysokých úrovníc a navíc v sousedním Německu vidíme první vlaštovky ukazující na opatrný obrat k lepšímu (za poslední měsíc lepší Ifo, stabilní PMI, a opatrný růst průmyslu). I proto by centrální bankéři nemuseli být čísly z průmyslu výrazně znepokojeni.

A to je důvod, proč Polská centrální banka (NBP) může v druhé polovině tohoto roku, s vědomím konce německé průmyslové recese, zvýšit úrokové sazby. V nejbližších měsících však pravděpodobně podobně jako v Česku převládne opatrnost. V rámci ČNB sice vysoká inflační čísla v kombinaci s menší nejistotou spojenou s brexitem a obchodními válkami podpoří jestřábí křídlo v bankovní radě. Na druhou stranu proti růstu sazeb alespoň zatím bude mluvit silnější česká koruna a slabý průmysl.

Zcela jiná situace panuje v Maďarsku. Zatímco v Česku a v Polsku si dovedeme představit, že se růst úrokových sazeb dostane časem do hry, maďarskou centrální banku v tuto chvíli zajímá pouze hospodářský růst. A i když má jedny z nejnižších reálných sazeb na světě, jejich růst v tuto chvíli zdá se nepřipadá v úvahu… 

TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna se drží v relativně užším pásmu nad 25,25 EUR/CZK. Dnešní vysoká inflační čísla mohou vyznít pro korunu mírně pozitivně. Na druhou stranu rozpačitý výkon akciových trhů a relativně silný dolar budou asi celou střední Evropu brzdit, stejně tak jako ztráty sousedního forintu.

Zahraniční forex
Oficiální statistiky z amerického trhu práce přinesly rozporuplná data, která měla za následek pokles dolarových úrokových sazeb a lehké oslabení dolaru. Tento týden odstartuje poměrně vlažně, když důležitější data a události (např. americká inflace za prosinec či start kvartální výsledkové sezóny) přijdou na pořad zítra.

Ve střední Evropě je opět pod tlakem forint, který trápí velmi záporné reálné úrokové sazby. Zítra navíc Maďarsko reportuje prosincovou inflaci a ta se v meziročním vyjádření může dostat ke 4 %.

Ropa
Deeskalace napětí na Blízkém východě stabilizovala cenu ropy Brent, která startuje nový týden těsně nad hranicí 65 USD/barel. Z pohledu ropného trhu je zásadní, že i navzdory íránskému přiznání k sestřelení ukrajinského letounu a narůstajícím protirežijním protestům v Teheránu dal americký prezident Trump jasně najevo neochotu konflikt vůči Íránu dále vyhrotit.

Tento týden se pozornost trhu soustředí na měsíční reporty energetických agentur - v úterý od americké EIA, ve středu od kartelu OPEC a ve čtvrtek od pařížské IEA. Nadto přijdou na řadu také tradiční fundamentální statistiky k zásobám (úterý od API a ve středu od EIA) a aktivitě amerických producentů (pátek od Baker Hughes).