„Už předtím, než udeřila pandemie, nabývala práce z domova v USA na důležitosti. Podíl lidí, kteří takto pracovali, se podle Fedu za posledních patnáct let ztrojnásobil a jsou zřejmé dva hlavní faktory, které za tímto vývojem stály: Jednak to jsou životní náklady ve velkých městech s vysokou hustotou vzdělaných lidí a k tomu se přidávají nové technologie, které přesouvají spolupráci online.“ Na stránkách The Atlantic to píše Derek Thompson v souvislosti s tím, že současná pandemie může tento posun k práci z domova výrazně akcelerovat. Jaké jsou ale vlastně dosavadní zkušenosti s tímto trendem?
Thompson píše, že podle některých názorů vede odluka od přímého kontaktu s lidmi k poklesu kreativity, kterou povzbuzuje interakce s kolegy v práci. Studie „Does Working From Home Work“ zveřejněná v roce 2016 se zaměřovala na čínskou cestovní kancelář Ctrip, která nechávala část svých 16 000 zaměstnanců doma, a „nejdříve se zdálo, že tento experiment je výhodný pro obě strany“. Lidé pracovali více a tvrdili, že jsou spokojenější. Firma zase ušetřila více než 1 000 dolarů na zaměstnance díky nižším nárokům na pracovní prostory. Když ale firma zavedla tuto politiku pro všechny zaměstnance, „nastal chaos a všichni si stěžovali, že jsou osamělí“.
Vedle uvedených negativ Thompson zmiňuje i to, že přímý kontakt s lidmi buduje pocit bezpečí v komunikaci, který při práci doma můžeme ztratit. Pokud například někdo pronese nějakou poznámku, které se při přímé komunikaci zasmějeme, můžeme tu samou poznámku napsanou na sociální síti vnímat urážlivě a negativně. Při práci z domova tedy hrozí zborcení vztahů, které jsou budovány přímým kontaktem.
Práce z domova tedy nemusí být vhodná pro každého. Na jedné straně stojí obrázek opuštěného člověka, který si sám doma neví rady. Na straně druhé ten, který si díky práci doma může užívat flexibility, mít více času na rodinu, uspořit peníze. „Firmy se budou muset naučit, že práce z domova je rozdílná. Manažeři budou muset lépe posuzovat produktivitu, protože tu již nebude ukazovat to, kolik času člověk stráví v kanceláři. Lidé budou muset přijmout dodatečnou zodpovědnost a naučit se rozdělovat čas na práci, osobní život a další aktivity,“ píše Thompson. A šéfové firem budou muset pořádat více videokonferencí a společných setkání zaměstnanců, kteří budou toužit po osobním kontaktu s kolegy.
Na Twitteru je podle Thompsona řada úvah o tom, že současná pandemie bude počátkem zářné budoucnosti práce z domova. Podle jeho názoru ale „pandemie není časem, který ukáže, jaká organizace práce je optimální. Je dobou, kdy by firmy měly budovat technologie a kulturu, které pomohou ve chvíli, kdy se ekonomika dostane zpět do normálu. Pak ti, kteří budou chtít, mohou tyto technologie plně využít,“ uzavírá Thompson.
Zdroj: The Atlantic