S tím, jak se vlády snaží podporovat ekonomiku v době omezeného pohybu osob, přesměrovávají společnosti svou výrobu tak, aby pomáhaly s bojem proti koronaviru. Soukromý sektor se tak mění způsobem, jaký jsme od druhé světové války neviděli. To by mohlo mít pro investory trvalé důsledky, domnívá se společnosti Fidelity.
Vlády mají různé ekonomické strategie v závislosti na tom, v jaké fázi byly při vypuknutí nemoci. Mnoho čínských státních společností například udržuje nebo dokonce zvyšuje dividendy, i když západní země říkají svým bankám, aby dividendy omezily a použily kapitál na podporu ekonomiky. Je to USA a Evropa, kdo nyní zavádí obrovské měnové a fiskální impulsy, aby podpořily zotavení po Covidu.
Státní podpora pro firmy na trzích v Evropě a USA přijde ovšem při splnění určitých podmínek. V některých případech bude vláda chtít podíly ve společnostech, které potřebují pomoc. Vedoucí společnosti v jednotlivých státech nebo ty, které jsou klíčové pro ekonomiku (včetně těch, které nejvíc čelí klimatickým změnám) budou magnetem pro podporu a pečlivou kontrolu.
„Musíme se podívat zpět na válečný stav, abychom pochopili, jaké důsledky by mohly mít rozsáhlé národní investice a pokračující státní správa těchto aktiv," říká Andrew McCaffery, ředitel pro globální investice Fidelity International.
ESG hraje velkou roli
Soukromé společnosti se stanou ještě citlivějšími na společenské a vládní zájmy, a to i v USA, kde veřejný a soukromý sektor funguje obvykle velmi nezávisle. V této souvislosti budou při posuzování hodnoty společností hrát pravděpodobně větší roli dopady jejich chování na životní prostředí, v sociální oblasti a řízení firem (ESG).
„Myslím, že se úvahy o ESG a udržitelnosti v soukromém sektoru budou akcelerovat. Společnosti začnou víc přemýšlet o generování dlouhodobých hodnot pro širší okruh investorů, nad rámec pouhých investorů financí,“ říká Paras Anand, ředitel investic, Asia Pacific Fidelity International.
Stresové testování dodavatelských řetězců
Také tlak na de-globalizaci bude hrát roli ve vztahu soukromého a veřejného sektoru. Globalizace byla už dříve ohrožena obchodním konfliktem USA – Čína a vzestupem populistických vůdců. Propuknutí epidemie Covid narušilo globální dodavatelské řetězce a donutilo jednotlivé země k větší kontrole hranic. Prohloubilo to také soutěžení v získání vzácných zdrojů, jakými jsou nyní ochranné oděvy. Od nynějška se vlády a firmy detailněji zabývají tím, odkud zásoby ochranných prostředků jsou a kolik jich je, pro případ nečekaných událostí.
„Není to tak, že se dodavatelské řetězce jednoduše přesunou z globálních na místní, ale bude třeba prozkoumat jejich schopnost odolat zátěži, jaké právě teď čelíme,“ říká Anand.
Po globální finanční krizi se banky podrobily zátěžovým testům, aby bylo vidět, zda dokáží odolat podobným šokům – čímž uznaly, že byly na proběhlou krizi špatně připravené. Myslíme si, že nyní by mohly existovat podobné testy pro firmy v kriticky důležitých odvětvích, například ve zdravotnictví a dalších službách, kde nedostatky v dodávkách ochranných prostředků vedly ke kritice vlád a jejich zvládání pandemie.
Důsledky státních zásahů
Jakmile začnou trhy absorbovat tuto vyšší úroveň státních intervencí a přísnější podmínky likvidity, očekáváme, že slabá aktiva se přemění na silná. To se stalo na medvědím trhu vyvolaném velkou finanční krizí v menším rozsahu, než je obvyklé, protože záplava levných peněz od centrálních bank zabránila selhání společností s pochybným hospodařením.
„Uvidíme, že určitá odvětví projdou určitým stupněm zefektivnění, nicméně nejzajímavější bude, jak daleko půjde stát při podpoře menších (kótovaných) společností a při podpoře soukromého sektoru," říká McCaffery.
Velikost společností se může ukázat jako důležitá. Menší a střední společnosti si vedly dobře v éře dostatku likvidity. I když mnohé tuto krizi přežijí a budou prosperovat, obecně očekáváme, že větší společnosti se silnější rozvahou nabídnou vyšší hodnotu a lepší návratnost za podmínek, kdy je získání likvidity výzvou, říká Fidelity.
Z pohledu alokace aktiv by mohlo dojít k příklonu k asijským společnostem, které si vedly relativně dobře i v podmínkách přímého zásahu pandemií. V regionu byly i v krizi atraktivní valuace a spolu s růstovými charakteristikami už existujících trendů by mohly podnítit další zájem investorů.
Pokud se na krizi díváme z pohledu odvětví, tak současná krize celosvětově podpořila elektronický obchod (e-commerce) a doručování domů. Více práce z domova má vliv na sektor real estate, zejména na kanceláře. Technologie představují podle našeho názoru střednědobé až dlouhodobé růstové příležitosti, zejména v Asii, kde jsou technologické platformy už zapojeny do vládních priorit. Například Tencent reagoval na obavy z nárůstu závislosti na hrách tím, že omezil hrací dobu pro mladší uživatele. Naproti tomu americké programy pro vyhledávání a sociální média by mohly čelit důkladnější kontrole a regulaci.
Jak se dostáváme do další fáze této krize a ekonomický dopad k nám přichází skrze data, bude důležité posoudit, které společnosti budou těžit z užšího vztahu s vládou a které tím budou naopak oslabené.
V některých případech může úroveň státní podpory poskytovaná společnostem přinést řadě vlád problémy, stejně jako tomu bylo před 75 lety.
Zdroj: Fidelity
Ilustrační foto: Comfreak z Pixabay