Rakouský kancléř Sebastian Kurz „je značně kritizován“ za odmítání německo – francouzského plánu pomoci zemím postiženým epidemií COVID-19. Tvrdí to německý Der Spiegel a kancléře se ptá, zda nepodcenil, jak velkou podporu plán jinak má. Kurz odpověděl, že EU je demokratickou komunitou a nakonec snad bude dosaženo kompromisu přijatelného pro všechny. Pro něj je nepřijatelné, aby byly vytvořeny společné eurodluhopisy, ať přímo či nepřímo.
Kancléř uvedl, že řada evropských zemí má za cíl právě takové sdílení dluhů. Současný plán pomoci tak, jak jej navrhuje Německo a Francie, takový cíl sice nemá, ale podle Kurze „tyto země radostně přijmou jakýkoliv krok směrem ke sdílení dluhů“. Na otázku, o jaké země jde, odpověděl, že „Macron se nikdy netajil tím, že to chce“. Na to „má právo a stejně tak má právo Německo, Rakousko a Nizozemí dávat jasně najevo, že to nechtějí“. Rakousko „chápe, že jsme ve stavu ohrožení a je připraveno pomoci k solidaritě“. Zároveň ale „ti, kteří platí, musí mít podíl na rozhodování“. Je tak na jednu stranu v pořádku, jestliže se velké země jako Německo a Francie spojí a přijdou s nějakým návrhem, ale nejsou to jediné země, které tvoří Unii.
Koronavirus vyvolal podle kancléře krizi, která je v některých ohledech mimořádná a namístě je rychlá a razantní reakce. Rakousko cítí solidaritu zejména s těmi nejpostiženějšími zeměmi včetně Itálie. Ta byla postižena mezi prvními a v podstatě „neměla šanci“. Pomoc by ale podle Kurze měla být jednorázová a měla by mít jasně stanovené limity. Der Spiegel namítl, že plán Merkelové a Macrona přesně s tím počítá, ale Kurz míní, že „to zdaleka není rozhodnuto“.
Kurz je podle svých slov překvapen tím, jak málo se v jednotlivých zemích o navrhovaném plánu diskutuje, když jindy proběhne intenzivní diskuse o mnohem menších částkách a zdrojích. Nyní jde u menších zemí o miliardy dolarů a u Německa „lze přidat další nulu“. Podle kancléře se pak nyní opět ukazuje relevance rčení „šetřit si na horší časy“. Tak ke svým financím přistupovala právě jeho země či třeba Německo. A povedou si lépe než země, které nešetřily ani v dobrých časech. „Pokud tento trend neotočíme, nakonec nebude schopno pomáhat ani Německo.“
Der Spiegel se domnívá, že „pod Kurzovým vedením Rakousko Evropu rozdělovalo“. Rakouský kancléř na to odpověděl, že „ne každá země, která nesleduje směr Německa, je na špatné cestě“. Rakousko zastává rozdílný názor třeba na uprchlickou krizi nebo nyní na navrhovaný program podpory zemím postiženým koronavirem. Kurz má rovněž za to, že bychom měli skončit se vzájemným obviňováním se z toho, kdo krizi zavinil. Můžeme například vinit rakouský resort Ischgl, ale na to mohou někteří namítnout, že tam se virus dostal stejně z Itálie. A Italové zase mohou ukazovat prstem na Čínu. Jenže tohle všechno nikam nevede.
Kurzovy skepse ohledně plánu Macrona a Merkelové si všímá i Politico. Popisuje, že podle současného návrhu tak, jak jej upravila Evropská komise, by měl být vytvořen fond disponující 750 miliardami eur a financován by měl být prodejem obligací. Z toho by přibližně 250 miliard eur bylo použito na úvěry, které by musely být splaceny. Kurz pro Politico mimo jiné sdělil, že na takový plán existuje řada pohledů. Země na jihu „chtějí přirozeně stále více, země na východě zase mají zájem na tom, aby toho na jih teklo co nejméně“. A jiný pohled zase mají „ti, kteří platí“.
Zdroj: Der Spiegel, Politico