Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů dnes krátce před 06:00 bez dohody na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři se sejdou opět v 16:00. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michel. Po oficiálním konci jednání ovšem odpůrci poskytnutí přímých dotací na úkor úvěrů byli ochotni přistoupit na snížení objemu grantů na 390 mld. euro, citovala agentura Bloomberg představitele EU. "Šetřivá skupina" dříve lobovala za snížení objemu poskytnutých půjček až na 350 mld. euro, návrh Michela počítal s 450 mld. v přímých grantech a dalšími 300 miliardami v úvěrech.
Jeden z hlavních předstvitelů "šetřivé čtyřky", nizozemský premiér Rutte prohlásil, že vidí při jednáních EU určitý pokrok a se současnými návrhy ekonomických reforem je spokojem. Podle Rutteho nyní Charles Michel nyní pracuje na novém návrhu. "Byli jsme velmi blízko k neúspěchu a věci se stále ještě mohou rozpadnout," varoval ale Rutte.
Lídři unijních zemí se ani po třech dnech zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.
Klíčový spor zablokovaného jednání se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Michel již v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur, když přemístil 50 miliard do kolonky půjček. Skupina fiskálně konzervativních zemí obávajících se velkého společného zadlužení unie ale podle diplomatů navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard, což se vedle jihoevropských zemí nelíbilo ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie, kteří jsou hlavními zastánci rychlého dosažení dohody.
Michel po nedělní společné večeři přes noc na dnešek absolvoval sérii oddělených jednání. Během nich svým kolegům připomněl, že v souvislosti s novým typem koronaviru v celém světě zemřelo už více než 600.000 lidí a že je na nich, aby krizi čelili společně. Šéf unijních summitů se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Evropská komise si hodlá peníze na fond bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a země označované za šetrné chtějí, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.
Dalším ze sporných bodů zatím zůstává podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit.
Diplomaté očekávají, že Michel dnes na základě nočních rozhovorů předloží lídrům nový návrh parametrů fondu a rozpočtu.
Premiér Babiš: ČR vyjednala ze všech zemí nejvyšší nárůst peněz
Česká republika by mohla z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat skoro o 2,8 miliardy eur (75 miliard Kč) více, než podle původního návrhu Evropské komise (EK). Po skončení druhého dne summitu Evropské unie věnovaného fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a budoucímu sedmiletému rozpočtu to řekl premiér Andrej Babiš. Podle upraveného návrhu šéfa Evropské rady Charlese Michela by mohla Česku přibýt miliarda eur (asi 27 miliard Kč) ve víceletém rozpočtu v rámci kohezní politiky. Dohoda se však podle Babiše zatím nerýsuje a hlavním sporným tématem sobotního jednání byla podmíněnost čerpání peněz respektováním vlády práva.
Ke zvýšení částky podle premiéra pomůže nový klíč pro rozdělování grantů z fondu, s nímž počítá návrh, který Michel předložil lídrům v sobotu. "Ze všech zemí je to největší nárůst, to je velice dobrá informace," řekl novinářům Babiš. Česko mělo podle původního návrhu EK získat na grantech přes osm miliard eur.
Sobotní Michelův návrh přidává Česku také miliardu ve strukturálních fondech na rozvoj regionů. Podle informací Radiožurnálu budou tyto peníze určeny i na podporu růstu a zaměstnanosti.
Babiš také řekl, že zmíněných v přepočtu 27 miliard Kč je součástí oněch 75 miliard Kč, které Česko dostane navíc. "Já myslím, že to už je asi na strop. Uvidíme, jak to vůbec dopadne s tím rozdělením," řekl Babiš. O zvýšení objemu peněz pro Českou republiku se podle premiéra jednalo už od konce května, miliarda eur navíc je ale až výsledkem sobotních jednání.
"Od 27. května se nám povedlo navýšit o 75 miliard a v tom je i těch 27 miliard," řekl předseda vlády.