Dnešním dnem oficiálně zahájil divestiční proces v Polsku, tedy proces odprodeje svých polských aktiv. Po obdržení písemných potvrzení zájmu ze strany investorů bude následovat výzva k podání nezávazné nabídky. V Polsku zvažuje prodej celkem pěti tamních společností, ty zabývající se aktivitami v oblasti moderních energetických služeb (ESCO) si ponechá. Pokračuje tak v naplňování loni schválené strategie Skupiny , uvedla dnes firma.
do divestice zařadil pět polských společností: CEZ Skawina, CEZ Chorzów (včetně projektu CEZ Chorzów II), CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. Nejprve proběhne fáze testování zájmu trhu, na které naváží další fáze prodejního procesu. Ten pro realizuje výhradní investiční poradce ING Bank. Investoři najdou instrukce pro vyjádření zájmu na webových stránkách .
Společnosti Skupiny v Polsku vlastní dvě elektrárny s kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. CEZ Skawina (instalovaný výkon 330 MWe / 588 MWt) je druhým největším dodavatelem tepla do Krakowa (s cca 25% podílem) a Skawiny. CEZ Chorzów (238 MWe / 500 MWt) je jedním z největších dodavatelů tepla do Katowic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. V loňském roce dohromady CEZ Skawina a CEZ Chorzów vyrobily 2 443 GWh elektřiny a 5 366 TJ tepla. Obě elektrárny disponují technologií pro spoluspalování biomasy.
CEZ Produkty Energetyczne Polska poskytuje specializované podpůrné služby v oblasti nakládání s vedlejšími energetickými produkty. CEZ Polska prodává komodity zákazníkům ze segmentu velkoodběratelů a podnikatelského maloodběru, vyhodnocuje a ovlivňuje situaci na trhu z hlediska energetické regulace a legislativy a zajišťuje korporátní identitu a integritu Skupiny v Polsku.
Společnosti OEM Energy, Metrolog a Euroklimat spadající pod konsorcium ESCO firem Elevion Group nejsou předmětem prodeje.
Analytik: 700-900 milionů PLN, mezi zájemci PGNIG či
Polský analytik mBank Kliszcz v analýze odhadl, že polská aktiva by mohla být prodána za částku řádově v rozmezí 700 až 900 milionů PLN a mezi zájemce by mohly patřit polské enegetiky či .
"Divestice polských společností je v souladu se strategií Skupiny , schválenou loni v červnu. Strategie počítá s postupným prodejem vybraných aktiv v Polsku a v zemích jihovýchodní Evropy. Výjimku tvoří společnosti zaměřené na oblast moderních energetických služeb (ESCO), které chce naopak dále rozvíjet doma i v zahraničí," uvedla dnes firma.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní CEZ Chorzów) od americké společnosti PSEG. Detailní informace o polských společnostech Skupiny jsou k dispozici na webu https://www.cezpolska.pl/.
Medailonky vybraných zahraničních akvizicí ČEZ
Albánie: V roce 2009 získal ČEZ za zhruba 102 milionů eur většinový podíl v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes, později přejmenované na CEZ Shpërndarje. V lednu 2013 ale odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora byl dosazen státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu a s Albánií zahájil mezinárodní arbitráž. Spor vyřešila dohoda z léta 2014 o tom, že ČEZ získá do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající investici. V souvislosti s tím se ČEZ z Albánie stáhl.
Bulharsko: ČEZ do země přišel v roce 2004, kdy koupil tři distribuční firmy za 281,5 milionu eur. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl odejít. Firma dostala například milionové pokuty za údajné zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům institucí, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Ta dosud neskončila.
Už několik let se ČEZ z Bulharska snaží odejít, v roce 2017 třeba prodal černouhelnou elektrárnu Varna u černomořského pobřeží. Prodat se snaží také hlavní aktivity, tedy distributory zásobující asi tři miliony z celkem 7,1 milionu obyvatel země. První pokus z roku 2018 ale nevyšel a dokončen není ani druhý obchod, ohlášený loni v červnu, když prodej distribuce nebo obnovitelných zdrojů bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold zablokoval tamní antimonopolní úřad.
Bulharský regulátor loni v říjnu došel k závěru, že nově vzniklá skupina by na trzích s pojištěním a energií získala výraznou konkurenční výhodu, a tak transakci zablokoval. Poté, co jeho verdikt zrušil soud, se koncem letošního srpna úřad záměrem společnosti ČEZ prodat majetek za 335 milionů eur (téměř devět miliard korun) začal zabývat znovu.
Polsko: V lednu 2006 ČEZ získal většinové podíly v jihopolských černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho, které patřily americké PSEG. Později získal ČEZ v obou společnostech stoprocentní podíl. V roce 2011 vstoupil i do developera větrných parků Eco - Wind Construction. Později založil také firmu ČEZ ESCO, do které včlenil podniky zajišťující dodávky komodit, energetické audity, energetické poradenství nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalací fotovoltaických elektráren.
V souladu s loni schváleným plánem prodeje části zahraničních aktiv našly v Polsku letos nové majitele dva projekty větrných elektráren, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává ČEZ do konce roku. Nyní česká energetická firma začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Rumunsko: Na zdejší trh vstoupil ČEZ koupí 51 procent distribuční společnosti Electrica Oltenia v únoru 2005. V roce 2009 se ČEZ stal jediným vlastníkem. Dnes rumunská aktiva ČEZ zahrnují jednu z největších distribučních společností v zemi s 1,4 milionu zákazníků, největší větrný park vybudovaný na pevnině v Evropě Fantanele-Cogealac, hydroenergetický systém Reşita sestávající ze čtyř přehradních nádrží a čtyř malých vodních elektráren a prodej elektřiny a plynu zákazníkům.
Také rumunská aktiva jsou na prodej, podobně jako v Polsku s výjimkou firem podnikajících v moderních energetických službách (ESCO) a zde i části tradingu. Začátkem srpna ČEZ oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunského tisku je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Ta je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v ČR.
Turecko: Skupina ČEZ zahájila své podnikání v Turecku v roce 2008 podpisem o strategické spolupráci s tamní společností Akkök. Portfoliu dominují vodní a paroplynové elektrárny, které doplňují elektrárny větrné. Koncem srpna 2014 zahájila ostrý provoz nová paroplynová elektrárna Egemer v jihovýchodním Turecku o instalovaném výkonu 904 MW, která tvoří zhruba tři čtvrtiny výkonu všech tureckých zdrojů s účastí ČEZ. Česká firma má s tureckým partnerem také distributora , který působí v průmyslové severozápadní provincii Sakarya. Elektřinu dodává zhruba 1,3 milionu zákazníků. Také turecká aktiva plánuje ČEZ podle loňského rozhodnutí valné hromady prodat.