Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu, D.C. (ICSID) zaregistrovalo arbitrážní nárok polostátní společnosti vůči Bulharsku, vyplývá z informací na jeho webu a pro Patria.cz potvrdil mluvčí firmy Roman Gazdík. Energetická firma žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž odmítl záležitost s ohledem na zahájené řízení komentovat. Podle dřívějších informací po Bulharsku žádá vyšší stovky milionů eur, tj. několik miliard korun.
Pokračuje tak mezinárodní spor, jehož přípustnost arbitrážní centrum potvrdilo v březnu letošního roku. žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Návrh na zahájení mezinárodní investiční arbitráže podal v červenci 2016 poté, co Bulharsko podle něj podniklo kroky poškozující jeho podnikání.
Podle energetické firmy Bulharsko nedodrželo své závazky ohledně výkupních cen elektřiny, exportu elektřiny do zahraničí a celkové liberalizace trhu. Zabránilo také firmě ekologizovat elektrárnu ve Varně, kterou následně odstavil z provozu. Tribunál mezinárodního arbitrážního centra ICSID potvrdil, že nároky jsou v souladu s Dohodou o energetické chartě a konstatoval, že vedení rozhodčího řízení a uplatnění nároku nejsou v rozporu s právem Evropské unie. Arbitrážní řízení vedou s Bulharskem i ostatní evropské energetické firmy.
ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době, jako rakouská EVN, německý a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že dojde k liberalizaci energetického trhu. Bulharská legislativa sice liberalizaci trhu umožňuje, fakticky ale určuje ceny elektřiny i konkrétní podmínky podnikání stát. Zahraniční energetické firmy tak v zemi postupně omezují nebo ukončují své aktivity.
ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve městě Varna. V roce 2013 se ale po sporech s bulharskými úřady rozhodl ze země odejít. Elektrárnu Varna prodal již v roce 2017, v dubnu letošního roku pak získal povolení bulharského energetického regulátora prodat distribuční firmu finanční skupině Eurohold a Bulharsko tak definitivně opustit.
Expanzi na Balkán označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na konci letošního března dokončil také prodej svých aktiv v Rumunsku. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že za prodej získal 25 až 30 miliard korun. Prodeje jsou v souladu s novou strategií , schválenou předloni. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce rozvíjet doma i v zahraničí.
(Zdroj: čtk, , Patria)