Turecká centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o 100 bazických bodů na 14 procent. Učinila tak navzdory inflaci a přes vytrvalou kritiku, že svými kroky ještě více zhoršuje hospodářskou situaci Turecka. Centrální banka je nyní pod silným politickým tlakem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se snaží prosadit svůj neobvyklý plán hospodářského oživení, který mimo jiné počítá s výrazně nižšími úrokovými sazbami, než jaké v zemi byly v polovině roku. Inflace v Turecku už překročila 21 procent a kurz liry prudce oslabil. Od začátku roku měna ztratila k americkému dolaru více než polovinu hodnoty.
Centrální banka signalizovala, že v nynějším cyklu zmírňování měnové politiky udělá pauzu, aby v následujících třech měsících mohla vyhodnotit, jak ekonomika reaguje. Současný cyklus uvolňování měnové politiky banka zahájila v září, kdy byla základní sazba na 19 procentech.
Dnešní snížení základní sazby o celý procentní bod analytici v anketě agentury Reuters očekávali. Někteří experti se ale domnívali, že centrální banka zatím dál sazby snižovat nebude, vzhledem k masivnímu propadu kurzu liry.
Krátce po oznámení o snížení sazeb lira spadla na další minimum k dolaru a později se obchodovala v kurzu kolem 15,35 liry za dolar. Před rokem se kurz pohyboval kolem 7,70 liry za dolar, část analytiků má proto nynější vývoj v Turecku za druhou měnovou krizi za poslední tři roky.
Erdogan vysoké úrokové sazby opakovaně kritizoval a volal po měnovém stimulu, který by podpořil export, poskytování úvěrů a hospodářský růst před volbami plánovanými na rok 2023. Guvernéra centrální banky už několikrát vyměnil a dosadil do vedení lidi, jejichž názory na měnovou politiku byly blízké jeho názorům. Tím ale uškodil pověsti centrální banky, která by měla být nezávislá.
Opoziční politici volají po předčasných volbách. Je to podle nich způsob, jak zastavit hospodářské problémy a dostat pod kontrolu inflaci.
Zdroj: čtk, patria.cz