V roce 1939 byly části Československa odtrhnuty a zabrány nacistickým Německem, které tvrdilo, že se zde pronásledují miliony etnických Němců. Evropské mocnosti se ve snaze vyhnout se válce podvolily a nedělaly nic. O šest měsíců později se německá vojska shromáždila na českých hranicích a nacistický vůdce Adolf Hitler hrozil zemi zničením. Washington Post přináší srovnání situace před vypuknutím druhé světové války se současnými ruskými útoky na Ukrajinu.
15. března 1939 byl nemocný český prezident Emil Hácha v Hitlerově pracovně obklopen führerovými nohsledy. „Hitler byl nejvíc zastrašující ze všech,“ napsal historik Ian Kershaw ve své biografii nacistického vůdce z roku 2000. "Proti Čechům zahájil násilnou tirádu." Nacisté potřebovali ovládnout Československo, aby ochránili Německo. A Hácha musel souhlasit, jinak by jeho země byla okamžitě napadena a Praha vybombardována. Hácha podle Kershawa omdlel a když se jej podařilo vzkřísit, Hitlerovu požadavku podlehl. Několik hodin na to německé jednotky vpochodovaly do země a Hitler prohlásil, že to je nejšťastnější den jeho života.
Ruský prezident Vladimir Putin se ani neobtěžoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským promluvit předtím, než minulý čtvrtek zahájil svůj útok. Někteří pozorovatelé však vidí s Hitlerovým obsazením Československa těsně před druhou světovou válkou silnou podobnost.
"To vše je upřímně diktováno našimi národními zájmy a starostí o budoucnost naší země," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek poté, co začal ruský útok. Putin v pondělí prohlásil, že proruští obyvatelé Ukrajiny čelí „genocidě“. „Zabíjení civilistů… zneužívání lidí, včetně dětí, žen a starých lidí, pokračuje v nezmenšené míře,“ řekl. "Konec je v nedohlednu… Neandrtálský a agresivní nacionalismus a neonacismus... byly na Ukrajině povýšeny na úroveň národní politiky," řekl. "Jak dlouho se to ještě dá vydržet?"
V březnu 1938, během období před druhou světovou válkou, Hitler nejprve připravil nacistické převzetí Rakouska, které již mělo silné pronacistické sympatie. O sedm měsíců později naplánoval zabavení části Československa a tvrdil, že etničtí Němci v sudetských oblastech sousedících s východním Německem jsou týráni. „Musím také prohlásit před německým lidem, že v sudetoněmeckém problému je má trpělivost nyní u konce,“ řekl Hitler 26. září 1938. Československo „musí dát Němcům svobodu, nebo si tuto svobodu získáme sami.“
O čtyři dny později, během slavné mnichovské konference (nyní známé jako ústřední bod „usmiřování“ nacistů) Velká Británie, Francie a Itálie souhlasily s předáním sudetské oblasti Německu v naději, že tím zabrání další agresi. "Je to poslední územní nárok, který musím v Evropě vznést," uvedl Hitler. Během šesti měsíců dobyl zbytek Československa a 1. září 1939 zaútočil na Polsko, čímž zahájil druhou světovou válku. Během holocaustu bylo Němci a jejich kolaboranty zavražděno asi 263 000 českých židů, uvádí U.S. Holocaust Memorial Museum.
V roce 2014 Rusko obsadilo ukrajinský Krymský poloostrov a Putin řekl: „V srdcích a myslích lidí byl Krym vždy nedílnou součástí Ruska.“ Před invazí na Ukrajinu nejprve rozmístil podél hranic této země nejméně 150 000 ruských vojáků. V pondělním projevu prohlásil, že „Ukrajina ve skutečnosti nikdy neměla stabilní tradici skutečné státnosti. … Je to nezcizitelná součást naší vlastní historie, kultury a duchovního prostoru.“ A následně uznal proruskou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku na východní Ukrajině, které se od Ukrajiny oddělily v roce 2014. Nařídil ruským vojákům vstoupit do oblasti na „mírovou misi“ a ve čtvrtek ráno zahájil útok v plném rozsahu, bombardoval města, města a vesnice a postupoval směrem k hlavnímu městu Kyjevu, kde se rozezněly náletové sirény.
„Argument, který přednesl Hitler, je velmi, velmi podobný tomu, který vyslovil Putin,“ řekl Dov S. Zakheim, hlavní poradce Centra pro strategická a mezinárodní studia a bývalý náměstek amerického ministra obrany. Putin podle něj tvrdí, že ukrajinská vláda „týrá tyto chudé, rusky mluvící lidi na východní Ukrajině“ a ti potřebují, aby se Putin postavil na jejich obranu. "Takže je to stejná příručka," řekl Zakheim. „Když [Hitler] odtrhl Sudety, jeho argument zněl: ‚Tito lidé nechtějí být součástí Československa. Jsou to Němci.‘ Putin říká o těchto lidech v Doněcku a Luhansku totéž: ‚Nechtějí být součástí Ukrajiny. Jsou to Rusové.‘ Naprosto přesně stejný argument."
Čtvrtečním útokem zašel ještě dál, pokračuje Zakheim. A příklad z konce 30. let naznačuje, kam až by tato expanze mohla zajít. "Hitler chtěl ovládnout celou Evropu," dodává Zakheim. „Putin… chce obnovit carské Rusko, ruské impérium. To je hrozba zejména pro Finsko, které bylo součástí ruského impéria, pro pobaltské státy, které byly součástí ruského impéria, i pro Polsko, které bylo součástí ruského impéria.
Stephen J. Blank, vedoucí pracovník Institutu pro výzkum zahraniční politiky ve Filadelfii, řekl, že Putin postupuje rychleji než Hitler: „Neměli jsme mnichovskou konferenci, rovnou tam přijely tanky.“
Zdroj: Washington Post