Odpojení některých bank od mezibankovního systému SWIFT a další opatření proti ruské centrální bance nevyhnutelně povedou k pádu ruského rublu, odstřižení od mezinárodních finančních trhů a k neschopnosti Ruska splácet své závazky. Pro české podnikatele se zároveň stane ruský trh nedostupný a Rusko jako exportní trh tak přestane pro ČR existovat. Celkový dopad na českou ekonomiku by se mohl projevit v pomalejším hospodářském oživení a zvýšené inflaci. V žádném případě by sankce neměly destabilizovat domácí finanční a bankovní sektor, který je velmi silný. Podniky obchodující s Ruskem by se měly připravit na to, že ruská strana nebude hradit své závazky. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila čtk i předpovědí dle agentur Bloomberg či Reuters.
SWIFT
Evropská komise se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Západ nicméně zatím nesáhl po nejostřejší možnosti v podobě úplného odpojení Ruska od SWIFTu. Rusko díky tomu může alespoň prozatím dál vydělávat na prodeji plynu do Německa, Itálie a dalších evropských zemí. V souvislosti teoretického plného odpojení Ruska od SWIFTu (které nastat zatím nemá) je negativní dopad do českého HDP odhadován kolem 1,0 až 1,5 procenta.
Aktiva ruské centrální banky
Cílem další části nových sankcí je paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích. V Česku vidíme problémy tuzemské Sberbank (de facto bez složitého vysvětlování nebude fungovat skrze pobočky ani elektronické bankovnictví). Dle shodujících se ohlasů analytiků není nijak ohrožen domácí finanční sektor, ve kterém je silný nadbytek likvidity.
Tlak na inflaci
Další tlak na ceny energií zřejmě definitivně zatlačí na inflaci v Česku nad 10 procenty a její pomalejší polevování. ČNB v pátek uvedla, že disponuje dostatečnou škálou nástrojů, které může použít, pokud by bylo nutné stabilizovat finanční či devizový trh. V režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v ČR.
Zbavování se rublu a tlak na dluhopisy
Již dnes čteme zprávy o frontách Rusů na zahraniční měnu, především americký dolar. Tato poptávka již není uspokojována. V důsledku války na Ukrajině byl jak Ukrajině tak Rusku sražen rating do neinvestičního pásma. To dolehne na dluhopisy. Lze očekávat, že Rusko se pod tlakem tohoto vývoje i sankcí, omezení centrální banky atd. dostane do neschopnosti splácet své závazky.
Zatímco agentura S&P Global Ratings hlavní rating Ruské federace srazila do neinvestičního pásma, konkurenční agentura prozatím jen varovala, že podobný krok zvažuje. Ruské ministerstvo financí dnes v reakci uvedlo, že krok ratingových agentur souvisí jen s geopolitickými faktory.
Agentury S&P a Fitch Ratings hlavní hodnocení srazily v obavách, zda budou obě válčící země schopny bez problémů splácet své závazky vůči zahraničním věřitelům. S&P snížila hlavní rating Ruské federace na BB+ z dosavadní známky BBB- a varovala, že k dalšímu snížení může sáhnout. Záležet bude na dalším vývoji situace, který analytikům umožní lépe vyhodnotit makroekonomické dopady sankcí.
"Sankce, které byly zatím oznámeny, mohou mít podle našeho názoru výrazně negativní dopady na ruský bankovní systém a jeho schopnost fungovat jako finanční zprostředkovatel pro mezinárodní obchod," uvedla S&P .
Ukrajině agentura snížila hlavní rating na B- z dosavadní známky B. Zatímco v případě Ruska jde o snížení z investičního pásma do neinvestičního, v případě Ukrajiny jde o snížení ještě hlouběji do neinvestičního pásma.
Rusko má nyní rating v investičním pásmu u agentury , a to na stupni Baa3, a podobně u agentury Fitch, která devizové závazky Ruské federace hodnotí ekvivalentní známkou BBB-. Relativně příznivé hodnocení má Rusko díky tomu, že patří k nejméně zadluženým zemím světa. Jeho dluh se pohybuje kolem 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) a země má navíc velmi vysoké devizové rezervy. Ty dosahují téměř 650 miliard dolarů (14,3 bilionu Kč). Jenže práce na centrální banku cílí nové sankce.
Podle řady ekonomů, odkazovaných agenturou Bloomberg, leží u hranice 100 rublů za americký dolar meta pro zvýšení sazeb ruskou centrální bankou. Na neoficiálním trhu již ceny přesáhly 130 rublů za dolar a odhady analytiků a ekonomů se pohybují v rozmezí 170, 180 ale i 200 rublů za americký dolar.
Páteční závěr se pohyboval u 83 rublů za dolar, indikace bank se již dnes pohybují od 98 rublů u Alfa Bank přes necelých 100 rublů u Sberbank či řádově 105 rublů u VTB po již 115 rublů za dolar u Otkritie Bank.
Ruská centrální banka už v minulém týdnu zvýšila dodávky likvidity bankám i hotovosti včetně plnění bankomatů, aby si pojistila „plynulou distribuci“ rublů. O podpoře přístupu k cizím měnám je již ticho. Na Sberbank či VTB přitom míří sankce. Ruská burza neodpověděla na dotazy ohledně obchodování s rublem v úvodu týdne.
Do situace bude muset vstoupit Fed
Vyloučení části ruských bank ze SWIFT povede k nerealizaci části plateb a výrazné nerovnováze v rámci mezinárodního bankovního systému. Měnové autority zřejmě budou nuceny obnovit denní operace na trhu tak, aby zajistily dodávky amerického dolaru na trh. Před nezbytností ihned v pondělí utvářet trh varuje a o srovnání s pádem Lehman Brothers v roce 2008 hovoří například stratég Zoltan Pozsar. Podle něj stávající nadbytečné rezervy a reverzní repooperace nebudou dostatečné a Fed místo postupného utahování může být nucen dočasně obnovit měnovou expanzi.
Asijské trhy jako první pod tlakem, Rusko neotevře?
Pod tíhou konfliktu budou jako první pod tlakem asijské akciové trhy, u Ruska se spekuluje o uzavřeném trhu, případně uplatnění automatickým brzd na prudký propad cen akcií.
Britský energetický kolos se kvůli ruské invazi na Ukrajinu zbaví svého pětinového podílu v největší ruské ropné společnosti Rosněfť, uvedla firma. To vyvine tlak na ruské akcie, konflikt sám pak na ropný trh jako celek.
Šéf Bernard Looney a jeho předchůdce Bob Dudley také okamžitě odstoupí ze správní rady Rosněfti. Rozhodnutí zbavit se podílu v Rosněfti si na konci prvního čtvrtletí vyžádá náklady až 25 miliard dolarů (550 miliard Kč), uvedla s odvoláním na informace agentura Reuters. "Ruský útok na Ukrajinu je aktem agrese, který má na region tragické dopady... se proto po důkladném uvážení rozhodla, že naše zapojení v Rosněfti, státem vlastněném podniku, nemůže dál pokračovat," uvedl v prohlášení výkonný ředitel Helge Lund.
Rosněfť se na těžbě ropy v Rusku podílí zhruba ze 40 procent. Britská těžební skupina v Rosněfti od roku 2013 drží 19,75 procenta akcií, 50procentní podíl má ruská státní holdingová společnost Rosněftěgaz.
Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku už v uplynulých dnech výrazně zdražily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla od čtvrtka, kdy začala rusko-ukrajinská válka, o 82 haléřů na 38,30 koruny za litr. Naposledy byl benzin dražší v září 2012. Nafta zdražila o 1,06 koruny na 37,51 koruny. Vyplynulo to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Norský státní investiční fond se zbaví všech svých aktiv v Rusku
Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, se kvůli invazi na Ukrajinu zbaví všech svých aktiv v Rusku. Jde o podíly ve 47 firmách a vládní dluhopisy v hodnotě zhruba 25 miliard norských korun (62 miliard Kč). Informoval o tom dnes norský premiér Jonas Gahr Störe. Fond prodá například podíly v bance Sberbank a v energetických koncernech a Lukoil, uvedla agentura Reuters.
"Rozhodli jsme se zmrazit investice fondu a začali jsme s procesem výprodeje (v Rusku)," řekl dnes norský premiér.
Státní fond spravuje příjmy z prodeje ropy vytěžené v Norském moři, ve správě má investice za zhruba 11 bilionů norských korun (zhruba 28 bilionů Kč) a drží podíly v přibližně 9200 firmách po celém světě. Má zaručit zisky z přírodního bohatství i poté, co éra fosilních paliv skončí. Peníze získané prodejem ropy investuje výhradně mimo Norsko.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, Patria, čtk, S&P , banky)
Sledujte vše z Patria.cz k útoku na Ukrajinu a dopadu na finanční trhy:
