ČBA ve druhé polovině roku čeká mírnou recesi, odhad celkového růstu české ekonomiky za letošek ale navýšila

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku čeká přechod do mírné recese. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Recese může pokračovat i začátkem příštího roku a růst pro rok 2023 proto asociace citelně snížila z téměř tří procent na jedno procento. Rizika prognózy však zůstávají výrazná kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu a vývoji na energetickém trhu. Inflaci pro letošní i příští rok asociace přehodnotila směrem nahoru, za čímž stojí zejména pokračující růst cen energií a potravin. V příštím roce předpokládá prognóza inflaci osm procent, na konci roku kolem čtyř procent.

Růst mezd by měl letos dosáhnout sedmi procent a v obdobném tempu pokračovat i v příštím roce. Vzhledem k inflaci však bude letos propad reálných mezd výrazný a patrně bude v mírnějším rozsahu pokračovat i v roce příštím. Po rychlém zvyšování úrokových sazeb již prognóza čeká jejich možný růst k 7,5 procenta, do konce příštího roku pak jejich snížení na 5,5 procenta.

"Ačkoli se některé ekonomické poruchy typu potíží v dodavatelských vztazích v posledních měsících zmírnily, ve světle současného dění to příliš optimismu nepřináší. Světová ekonomika postupně zpomaluje, Spojené státy se v recesi již nachází a ekonomika eurozóny do ní podle většiny odhadů směřuje v druhé polovině letošního roku. Nejvyšší rizika však stále plynou z budoucích dodávek ruského plynu do Evropy a dalšího vývoje válečného konfliktu," uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Dosavadní příznivý vývoj na trhu práce předznamenává, že letošní podíl nezaměstnaných se bude pohybovat nadále pod 3,5 procenta a bude tak jen nepatrně vyšší, než byl v roce 2018. Citelnější zhoršení na trhu práce tak prognóza nepředpokládá ani přes očekávaný příchod recese v druhé půlce letošního roku.

Pro celý letošní rok tak prognóza čeká inflaci kolem 16 procent, což je proti předchozímu květnovému odhadu 12 procent citelná revize. Inflační tlaky jsou výraznější a zejména z titulu vývoje cen energií se inflační výhled zvyšuje i pro příští rok. Prognostický panel čeká v příštím roce průměrnou inflaci 8,3 procenta, na konci roku pak hodnotu mírně nad čtyřmi procenty.

"Inflace v nejbližších měsících kvůli dalšímu zdražování energií a potravin zamíří až do blízkosti 20 procent a následné odeznívání inflačních tlaků bude jen velmi pozvolné. Právě další růst inflace v kombinaci s rychlejším růstem mezd a tlakem na korunu bude pro ČNB argumentem pro ještě jedno zvýšení úrokových sazeb na konečných 7,5 procenta," odhadl analytik ČSOB Jan Bureš. V příštím roce prognóza předpokládá jejich postupné snižování, a to na 5,5 procenta koncem příštího roku.

Kurz koruny by měl zůstat v příštích dvou letech mírně pod hranicí 25 Kč za euro. Koncem letošního roku by se měla koruna pohybovat kolem 24,75 Kč za euro. Panel předpokládá, že ČNB bude do konce roku na trhu aktivní a podporovat kurz koruny intervencemi. Pro příští rok se výhledy více rozchází a kurz koruny koncem příští roku je očekáván v rozmezí od 23,8 po 25 Kč za euro, v čemž se promítají i rozdílné předpoklady o vývoji kurzu eura k dolaru. Mediánový odhad je 24,6 Kč za euro.

Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 4,8 procenta HDP, což je obdobná hodnota jako v květnové prognóze. Schopnost konsolidovat veřejné finance se v letos citelně zhoršila následkem války na Ukrajině. Ačkoli inkaso daňových příjmů překvapuje spíše pozitivně, a to nejen z titulu zrychlující inflace, mimořádné okolnosti přináší i citelný nárůst výdajů, uvedla asociace.

Dynamika růstu úvěrů bude letos ovlivněna nejistou ekonomickou situací a prostředím vysokých úrokových sazeb. Na současnou situaci vysokých korunových úrokových sazeb část firemního sektoru reaguje přechodem na cizoměnové financování. Růst vkladů domácností zpomaluje a lze pozorovat přesun z běžných účtů s nízkým úročením ve prospěch spořících účtů, kde průměrná úroková sazba dosáhla v červnu 5,3 procenta.

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.