Tchaj-wan, označovaný často za „křemíkový štít“, produkuje celosvětově ohromujících 65 % polovodičů a víc než 90 % nejnáročnějších čipů. Pro globální hospodářství tudíž neexistuje jednotlivě důležitější společnost než tamní výrobce polovodičů TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company). Vyspělé mikročipy TSMC jsou nepostradatelné v iPhonech, lékařských přístrojích, rampách k odpalování raket a mnoha dalších technologiích a do velké míry nemají konkurenci. Země a firmy, které nemohou využívat nejvyspělejších polovodičů TSMC, jednoduše nemohou vyvíjet některé kritické technologie. Rozhodnutí této společnosti tak mohou mít přímé dopady do záležitostí globální bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že vyhlídky čínsko-amerických vztahů jsou neradostné, TSMC oznámila plány investovat 40 miliard dolarů do výstavby druhého výrobního závodu v Arizoně, kde bude vyrábět třínanometrové čipy (první továrna na čtyřnanometrové čipy má být v provozu v roce 2024). Rozhodnutí společnosti umístit další produkci do Spojených států je za současné situace, kdy je napětí kolem Tchaj-wanu v centru pozornosti, pochopitelné. Poté, co ostrov v srpnu navštívila předsedkyně americké sněmovny Nancy Pelosiová, podnikla Čína nebývale agresivní vojenská cvičení, při nichž poblíž ostrova odpalovala rakety a v Tchajwanské úžině simulovala blokádu.
V říjnu pak administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ohlásila komplexní novou regulaci exportu koncipovanou tak, aby ochromila schopnost Číny produkovat vyspělé čipy a pouštět se do jiné technologicky vyspělé výroby. Čína už sice do domácí výroby čipů masivně investovala, ale výsledky jsou zatím neuspokojivé. Teď, když si prezident Si Ťin-pching jako čínský vůdce zajistil třetí funkční období, jeho režim by mohl provést protiopatření ukončením kontraktů amerických technologických firem na budování datových center pro vlády v provinciích.
Přestože TSMC dostala roční výjimku z nových amerických exportních omezení, může nadejít doba, kdy ji vláda USA bude tlačit k tomu, aby odstřihla většinu svých obchodních vztahů s Čínou. Bidenova administrativa se obává, že Čína používá čipy TSMC v nové třídě nadzvukových raket a ve snaze zajistit si globální dominanci v umělé inteligenci.
Čínská závislost na tchajwanských čipech slouží dosud jako forma odstrašování a ochrany Tchaj-wanu, protože čínská vláda se nesmírně citlivých zařízení k výrobě čipů na ostrově nemůže jen tak zmocnit silou. Přestože se někteří pozorovatelé obávají, že Čína může TSMC považovat za samostatný důvod k převzetí Tchaj-wanu, předseda TSMC Mark Liu podotkl, že válka by jejich továrny nevyhnutelně zničila nebo vyřadila z provozu.
Přesto se TSMC ocitá vprostřed velmocenského soupeření, protože vyrábí čipy, které chtějí obě strany, a má provozy na obou stranách. Zatímco na čínský trh připadá 10-12 % celkových tržeb společnosti, Spojené státy jsou její největší klientelou a Tchaj-wan zůstává její hlavní výrobní základnou a centrem výzkumu a vývoje.
TSMC diverzifikuje své kapacity výroby čipů právě proto, aby se vyhnula zatažení do geopolitických komplikací. Kromě Arizony plánuje otevřít továrny v Japonsku a prochází teď hodnocením lokalit v Evropě. Existují ale jisté meze toho, jak daleko může TSMC s diverzifikací zajít, než Tchaj-wan připraví o jeho křemíkový štít.
Čína téměř jistě v polovodičových závodech zaostane, protože nemá k dispozici litografické stroje nezbytné k výrobě nejvyspělejších čipů. Bude však pravděpodobně vévodit na trhu dožívajících čipů (v rozpětí od 28 do 44 nanometrů) a rychle pracuje na vývoji vlastních technologických standardů.
Přestože se USA pokoušejí snížit svou vlastní závislost na tchajwanských čipech přijetím letošního zákona o čipech a vědě, zvýšená federální podpora pro domácí výrobce polovodičů věc v úplnosti nevyřeší. Nejvyspělejší čipy bude v předvídatelné budoucnosti dál vyrábět TSMC a velká část dodavatelského řetězce zůstane na Tchaj-wanu. Co se týče opatření k omezení exportu, tvůrci amerických politik musí proto být obezřetní. Politiky, kterým by se podařilo Čínu zcela odstřihnout od vyspělých čipů, by mohly změnit kalkul odstrašování a dostat Čínu do situace, kdy nebude mít invazí co ztratit. Jak v nedávném projevu poznamenala tchajwanská presidentka Cchai Jing-wen, sdílenou závislost supervelmocí na tchajwanských čipech je zapotřebí dál považovat „nikoli za riziko, nýbrž … za klíč k reorganizaci globálního průmyslového odvětví polovodičů“.
Jelikož geopolitické tenze sílí, zachovat v Tchajwanské úžině odstrašování je důležitější než kdy dřív. Siho projev k nedávnému 20. celostátnímu sjezdu Komunistické strany Číny ukázal, že sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou – v případě nutnosti silou – míní vážně, třebaže zůstává nejasné, kdy k němu má dojít. Spojené státy a Tchaj-wan míří do vlastích cyklů prezidentských voleb, a tak politici mohou pocítit zvýšený domácí tlak, aby jednali provokativně.
Navzdory tomu cíl TSMC se nemění: zachovat si postavení nedostižné jedničky v odvětví. K jeho naplnění bude muset hrát chytrou dlouhodobou hru. Bude to znamenat nutnost učinit nutné oběti v obchodování s Čínou, mírnit se s novými investicemi a diverzifikací v zahraničí a v posledku ponechávat své nejvyspělejší čipy na Tchaj-wanu.
Čína a Spojené státy se budou vzájemně považovat za strategické rivaly mnoho let do budoucnosti a středobodem jejich soupeření budou technologie a národní bezpečnost. Zásadním zájmem Ameriky je zajistit si, že tchajwanská ekonomika, obchod a dodavatelské řetězce technologií budou odolné a méně závislé na Číně. TSMC uvízla v centru velmocenského soupeření jedenadvacátého století a nezbývá jí než doufat, že američtí lídři to budou nadále chápat.
Jason Hsu, bývalý celostátně zvolený poslanec tchajwanského Legislativního dvora (parlamentu), je seniorním výzkumníkem v Centru Ashových pro demokratickou správu a inovace na Kennedyho fakultě Harvardovy univerzity.
Copyright: Project Syndicate, 2022.
www.project-syndicate.org