Aktualizováno Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v prosinci znovu výrazně zhoršily, i když pokles byl menší než v předchozích měsících. Index nákupních manažerů (PMI) dosáhl hodnoty 42,6, zatímco v listopadu byl 41,6. Informovala o tom dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
Zhoršení podmínek je sice mírnější než v listopadu, svědčí ale o podstatném poklesu výroby i nových zakázek při slábnoucí zákaznické poptávce. Zhoršují se podmínky na domácím i zahraničním trhu kvůli dopadům vysokých cen energií, uvedla S&P Global.
"Podmínky poptávky byly stále slabé a provoz zasáhly rostoucí ceny energií a inflace. Odběratelé dál omezili své výdaje a nové zakázky výrazně klesly. Snížení výrobních požadavků v prosinci vedlo k redukci zaměstnanosti i skladovaných nákupů a hotových výrobků. Někde se firmy snažily omezit výdaje také využitím stávajících zásob vstupů," uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones. Podle ní se budou inflace i utlumená poptávka projevovat i letos, průmyslová výroba tak vykáže za celý rok růst 0,7 procenta.
Tempo útlumu tuzemského průmyslu bylo nejpomalejší od září, ale stále jedno z největších od světové finanční krize v roce 2009. Nové zakázky klesaly rychleji než výroba.
Prosincový PMI z tuzem. průmyslu se napatrně zvýšil na 42,6 (po 41,6 v listopadu), zůstává ale stále citelně pod 50b hranicí, podmínky v průmyslu se tak zhoršují 7. měsíc v řadě
V prosinci:
> klesla výroba i nové zakázky
> klesla zaměstnanost
> inflační tlaky vstupů vzrostly pic.twitter.com/rG6SawxuCG
Rostly ceny vstupů
průmyslové výroby, zejména náklady na energie a materiál. Firmy ale rostoucí náklady nepřenesly plně na zákazníky,
inflace výstupů byla nejnižší od března 2021. Firmy se snažily šetřit na výdajích a upravovat ceny tak, aby podpořily prodej.
Výrobci na konci roku také snižovali počty pracovníků a vzhledem k méně zatíženým kapacitám propouštěli. Zaměstnanost klesla nejrychleji od srpna 2020.