Larry Summers se domnívá, že umělá inteligence (AI) může přerozdělovat příjmy ve společnosti jinak, než tomu bylo u předchozích technologií. Zatímco ty favorizovaly „IQ“ nad manuální prací, AI může mít opačný efekt (viz první část rozhovoru zde). Ekonom se tak domnívá, že management společností může na AI hledět s většími obavami, než tomu bylo u nových technologií dříve. A naopak lidé pracující více manuálně ji mohou vnímat vstřícněji, protože jejich pracovní místa by nebyla touto technologií ohrožena.
Steve Rattner, který stojí v čele Willett Advisors, na Bloombergu uvedl, že s tímto pohledem v podstatě souhlasí. Nicméně přidal svůj příběh, který „dává naději“. Zavzpomínal na to, když začínal na Wall Street v době, kdy nebyly k dispozici žádné počítače, Excel a podobně. Všechny kalkulace byly prováděny na kapesní kalkulačce, trvaly dlouho a „pokud došlo k chybě, muselo se začít znovu od nuly.“ Přestože současné technologie a prostředky jsou úplně někde jinde, množství lidí pracujících v oblasti investic a financí je násobně vyšší než v osmdesátých letech.
Podle investora tento příklad ukazuje, že ani umělá inteligence nemusí vést k zániku „kognitivních“ pracovních míst. Nicméně „může se to vyvinout i jinak, v tuto chvíli prostě nevíme.“ Na Bloombergu pak v souvislosti s přerozdělováním příjmů zmínili názor, podle kterého tu hraje významnou roli klesající konkurence a rostoucí koncentrace firem v některých odvětvích. Summers se ale k takovému pohledu staví kriticky. Přesněji řečeno, nesouhlasí s tím, že by cílem regulace mělo být cokoliv jiného než snižování koncových cen pro zákazníky.
Podle některých názorů by měla regulace v oblasti fúzí a akvizic brát do úvahy i to, jaké dopady by taková transakce měla na trh práce, vývoj mezd a podobně. Summers ale s tímto pohledem nesouhlasí. Podle něj nejlépe funguje tradiční přístup regulátora, který stojí na posuzování cen pro konečného zákazníka. Někdy totiž může nejnižší ceny přinést větší počet firem v odvětví a jejich konkurence. Jindy ale může nejnižší ceny přinést menší počet velkých společností, které díky své velikosti dosahují vyšší efektivity. Podle ekonoma je příkladem či Walmart.
Summers tedy považuje změnu přístupu v regulaci za nemístné riziko. Požadavky jdoucí tímto směrem pak podle něj někdy až hraničí s „válkou proti byznysu“. Rattner k tomu dodal, že úplně souhlasí. Od devadesátých let ale podle něj v USA panoval velmi mírný přístup regulátora a výsledkem byla mohutná horizontální integrace firem v řadě odvětví. Vysoká ziskovost firemního sektoru dosažená v posledních několika letech pak podle investora dokazuje, že v některých oblastech je konkurence skutečně nedostatečná. Rattner míní, že řešením je „nějaká střední cesta mezi tím, co se dělo v devadesátých letech a mezi šílenou FTC regulací současnosti.“
Zdroj: Bloomberg