Summers: AI bude přerozdělovat příjmy jinak, pozor na „válku proti byznysu“

Larry Summers se domnívá, že umělá inteligence (AI) může přerozdělovat příjmy ve společnosti jinak, než tomu bylo u předchozích technologií. Zatímco ty favorizovaly „IQ“ nad manuální prací, AI může mít opačný efekt (viz první část rozhovoru zde). Ekonom se tak domnívá, že management společností může na AI hledět s většími obavami, než tomu bylo u nových technologií dříve. A naopak lidé pracující více manuálně ji mohou vnímat vstřícněji, protože jejich pracovní místa by nebyla touto technologií ohrožena.

Steve Rattner, který stojí v čele Willett Advisors, na Bloombergu uvedl, že s tímto pohledem v podstatě souhlasí. Nicméně přidal svůj příběh, který „dává naději“. Zavzpomínal na to, když začínal na Wall Street v době, kdy nebyly k dispozici žádné počítače, Excel a podobně. Všechny kalkulace byly prováděny na kapesní kalkulačce, trvaly dlouho a „pokud došlo k chybě, muselo se začít znovu od nuly.“ Přestože současné technologie a prostředky jsou úplně někde jinde, množství lidí pracujících v oblasti investic a financí je násobně vyšší než v osmdesátých letech.

Podle investora tento příklad ukazuje, že ani umělá inteligence nemusí vést k zániku „kognitivních“ pracovních míst. Nicméně „může se to vyvinout i jinak, v tuto chvíli prostě nevíme.“ Na Bloombergu pak v souvislosti s přerozdělováním příjmů zmínili názor, podle kterého tu hraje významnou roli klesající konkurence a rostoucí koncentrace firem v některých odvětvích. Summers se ale k takovému pohledu staví kriticky. Přesněji řečeno, nesouhlasí s tím, že by cílem regulace mělo být cokoliv jiného než snižování koncových cen pro zákazníky.

Podle některých názorů by měla regulace v oblasti fúzí a akvizic brát do úvahy i to, jaké dopady by taková transakce měla na trh práce, vývoj mezd a podobně. Summers ale s tímto pohledem nesouhlasí. Podle něj nejlépe funguje tradiční přístup regulátora, který stojí na posuzování cen pro konečného zákazníka. Někdy totiž může nejnižší ceny přinést větší počet firem v odvětví a jejich konkurence. Jindy ale může nejnižší ceny přinést menší počet velkých společností, které díky své velikosti dosahují vyšší efektivity. Podle ekonoma je příkladem Amazon či Walmart.

Summers tedy považuje změnu přístupu v regulaci za nemístné riziko. Požadavky jdoucí tímto směrem pak podle něj někdy až hraničí s „válkou proti byznysu“. Rattner k tomu dodal, že úplně souhlasí. Od devadesátých let ale podle něj v USA panoval velmi mírný přístup regulátora a výsledkem byla mohutná horizontální integrace firem v řadě odvětví. Vysoká ziskovost firemního sektoru dosažená v posledních několika letech pak podle investora dokazuje, že v některých oblastech je konkurence skutečně nedostatečná. Rattner míní, že řešením je „nějaká střední cesta mezi tím, co se dělo v devadesátých letech a mezi šílenou FTC regulací současnosti.“

Zdroj: Bloomberg