Umělá inteligence může být „kvantovým skokem“, ale z dlouhodobého hlediska představuje pokračování trendu, který mohl začít už někdy ve třináctém století. Ten sebou nesl rozvoj technologií a zvyšování produktivity, která je klíčem pro vyšší životní standard. Pro Bloomberg to uvedl Steve Rattner, který stojí v čele Willett Advisors.
Ekonom se domnívá, že rozvoj technologií je propojen s procesem kreativní destrukce. Ten sebou nese zánik některých pracovních míst a vznik nových. Rattner dal za příklad padesátá léta, kdy řada žen pracovala jako písařky na stroji. Dnes taková pozice už ani neexistuje a podobné je to v řadě jiných případů. Místo nich ale vznikla nová pracovní místa s tím, jak se měnily technologie. I s umělou inteligencí bude podle experta souviset kreativní destrukce.
Hostem na Bloombergu byl spolu s Rattnerem Larry Summers. Ten popsal, že další vývoj je dán tím, kam směřují trhy a tržní hospodářství, což je podle ekonoma v pořádku. Zmínil ale, že v šedesátých letech byla znatelně vyšší participace na pracovní síle, než je nyní. Takže vedle zvyšování produktivity, které umožňují nové technologie, se do ekonomického vývoje promítá i tento faktor.
S rozvojem umělé inteligence a uplatněním nových technologií v praxi úzce souvisí i rozdělení příjmů ve společnosti. Rattner k tématu uvedl, že technologie a automatizace mohly v některých odvětvích způsobit ztrátu pracovních míst. Opomíjí se tu ale někdy dopad volného obchodu, který může ekonomice vcelku také pomáhat, ale na některá odvětví dopadá negativně. Příkladem podle investora mohou být pracovní místa v Detroitu, tedy v oblasti, kde byl dříve koncentrován americký automobilový průmysl. Rattner se také domnívá, že ve Spojených státech „nebyla odvedena moc dobrá práce v tom, aby přínosy technologií byly rozšířeny v celé společnosti.“
Summers se vrátil k tématu umělé inteligence a poukázal na to, že v minulosti nové technologie často nahrazovaly rutinní práci od sběru bavlny na polích až třeba po zmíněné písařky na strojích. Umělá inteligence ale podle ekonoma „může jít více po kognitivní třídě“. Může tedy nahrazovat ekonomy, investory či novináře. S tím může souviset objem pozornosti, který je této technologii nyní věnován. Pokud by tedy měl Summers pravdu, důsledky umělé inteligence v oblasti přerozdělování příjmů by tedy byly také rozdílné od toho, co v této oblasti způsobily dřívější technologie.
Jak připomněl Rattner, v USA se po poměrně dlouhou dobu zvyšovala produktivita rychleji než odměny zaměstnanců. Jak ale zmínil Summers, nové technologie související s umělou inteligencí by mohly přerozdělovat příjmy jiným způsobem, než tomu bylo dříve. Na to, aby umělá inteligence nahradila například práci zahradníka, může být totiž potřeba ještě spousta času. Nicméně na to, aby začala nahrazovat „IQ“, možná nebude třeba čekat tak dlouho.
Zdroj: Bloomberg