Víkendář: Spence o změně inflačního režimu a vlivu nových technologií na ekonomiku

Žili jsme ve světě, kde bylo hodně výrobních kapacit, zejména v rozvíjejících se zemích. To sebou přinášelo také dezinflační či dokonce deflační tlaky. Inflace tak nebyla velkým problémem. Nyní se ale situace mění, mimo jiné proto, že nemalá část globální populace stárne. Pro Bloomberg to uvedl držitel Nobelovy ceny za ekonomii Michael Spence, který působí na Stanford Business School.

Ke změně podle ekonoma dále přispívají posuny na trhu práce, v USA je pak stále znatelný nedostatek zaměstnanců v řadě odvětví. K tomu dochází k větší diverzifikaci výroby a sledují ji jak firmy samotné, tak vlády. V neposlední řadě v posledních deseti letech klesalo tempo růstu produktivity a ve výsledku tak vše doléhá na nabídkovou stranu ekonomiky a zvedá inflační tlaky.

Popsané změny podle ekonoma také táhnou nahoru sazby a náklad kapitálu, což by sebou mělo nést i nižší valuace akcií. Spence k tomu dodal, že je tedy otázka, které nové technologie by mohly podpořit nabídkovou stranu ekonomiky. Zmínil, že produktivita rostla rychle například ke konci devadesátých let, „kdy každý získal přístup k internetu.“ Část procesu digitalizace stále pokračuje a celkový dopad na ekonomiku a společnost byl velmi citelný. 

Spence míní, že umělá inteligence bude do značné míry ovlivňovat takzvanou znalostní ekonomiku. To ovšem v praxi znamená, že se dotkne mnoha sektorů, i když v rozdílné míře. Stále se přitom nacházíme ve fázi „intenzivního zkoumání“ této technologie. Ekonom se ale i tak domnívá, že takzvaná generativní umělá inteligence se nakonec stane „povětšinou velmi přínosným digitálním asistentem“. 

Pokrok v oblasti umělé inteligence se podle experta hodnotí zejména na základě srovnání jejích schopností s tím, co dokáže člověk. Platí to v celé řadě oblastí od jazykových dovedností až třeba po znalosti a dovednosti v oblasti právních služeb. Ve chvíli, kdy umělá inteligence předčí člověka, objeví se podle experta názory, podle kterých by jej měla i nahradit. „Tomu je ale třeba odolat.“ Tedy vyhnout se přehnané automatizaci.

Podle ekonoma by také bylo dobré vyhnout se cyklu investic do nových technologií, kdy se střídají intenzivní investice a jejich rozšiřování s obdobím velmi pomalým. Zde je podle něj role vlády, která by měla velmi pečlivě zvážit, co bude ve svých programech podporovat. Prioritou by pak měla být podpora technologií, u nichž je nejpravděpodobnější, že se rozšíří do celé ekonomiky. Pak totiž roste i pravděpodobnost toho, že se zvedne produktivita. Na rozdíl od případů, kdy se nové technologie týkají jen úzkého počtu firem či odvětví. 

Zdroj: Bloomberg