Rozbřesk: Proč zůstanou peníze drahé? Tři „déčka“, která budou formovat trhy v této dekádě

Zatímco ČNB již úrokové sazby začala snižovat, hlavní centrální banky v čele s Fedem a ECB zatím vyčkávají na správný moment. Tento cyklus uvolňování měnové politiky bude ale jiný než v minulosti. Za prvé, cesta sazeb dolů bude pozvolnější než směrem nahoru, což je dáno obavou centrálních bank z proinflačních rizik po bezprecedentním inflačním požáru. Za druhé, pokles sazeb se zastaví na vyšších úrovních, než na které jsme byli zvyklí v před-pandemických letech.

To jinými slovy znamená, že éra super-levných peněz, typická pro období po pádu banky Lehman Brothers, se v dohledné budoucnosti s vysokou pravděpodobností nevrátí. Důvodem je vyšší dlouhodobá neutrální úroveň úrokových sazeb. Tu mohou ovlivnit obě její složky – jak strukturálně vyšší inflace, tak posun reálné úrokové sazby směrem vzhůru. Při pohledu do zpětného zrcátka nejde o žádnou revoluci, ale spíše o návrat k normálu. Ten je důsledkem zesilujících post-covidových trendů a dlouhodobých/strukturálních posunů v globální ekonomice.

Tyto strukturální faktory zahrnují tři důležitá „déčka“. Za prvé, deglobalizaci, resp. ústup globalizace, který lze na datech pozorovat již více než dekádu. Po covidové zkušenosti s nefunkčními dodavatelskými řetězci a na pozadí americko-čínského soupeřní lze přitom čekat, že tento trend dále zesílí. Daleko větší roli bude totiž hrát bezpečnost dodávek. Ať již půjde o reshoring, nearshoring nebo friendshoring, výsledkem budou o něco vyšší cenové tlaky.

Za druhé, dekarbonizace, která bude vyžadovat masivní investice do zelené infrastruktury, pokud mají být naplněny uhlíkově neutrálních ambice. Zvláště silný může být dopad na reálnou úrokovou sazbu, bude-li dekarbonizační úsilí financováno primárně deficitním hospodařením vlád. Veřejné rozpočty mohou být navíc již tak pod tlakem zvýšených nákladů na obranu kvůli volatilní geopolitice.

Za třetí jde o demografický vývoj. U této proměnné je čistý efekt asi nejvíce diskutabilní. Na jedné straně stárnoucí populace více spoří, na druhé se však v pozdějším věku zvyšují útraty za zdravotnictví apod. Pro Česko se zdá zvláště relevantní argument o poklesu práceschopné populace, který soustavně zvyšuje mzdové tlaky na trhu práce – mezi lety 2011-2021 se snížil počet osob v ekonomicky aktivním věku 15-64 let přibližně o půl milionů.

Důvodů pro vyšší neutrální úrokové sazby najdeme více – například růst produktivity v souvislosti s rozšířením umělé inteligence. I to může být relevantní argument pro tuzemské centrální bankéře v aktuální debatě ohledně (nové) úrovně neutrální úrokové sazby. Zatímco doposud ČNB počítala s neutrálem 3 % (2% inflace + 1% reálná sazba), v rámci bankovní rady zaznívají hlasy pro její zvýšení. Náš odhad jsme pod vlivem výše zmíněného revidovali na 3,5 % již v loňském roce.

TRHY

Koruna
Koruna včera mírně ztrácela, nakonec se však znovu usídlila u 25,30 EUR/CZK. Proti pokračujícím ztrátám brání koruně lehký růst sazeb na korunové výnosové křivce v posledním týdnu. Zároveň ani vývoj na globálních trzích zatím korunu dále netrápí, třebaže dnešní inflační čísla v eurozóně mohou opětovně přinést větší míru rozkolísanosti.

Eurodolar
Po několika dnech přešlapování bude mít eurodolarový trh prostor reagovat na důležitá inflační čísla (Španělsko, Francie a Německo již za únor, v USA pak Fedem preferovaný index PCE za leden). Inflace má podle nás šanci překvapit spíše na straně eurozóny a to směrem dolů. Jde zejména o jádrovou inflaci, která by již v meziročním srovnání měla propadnout pod 3 % (podle našeho nowcastu dokonce již na úroveň 2,8 %). A právě zpomalení jádrové inflace by mohlo vyvolat spekulace před blížícím se zasedáním ECB (bude přesně týden poté).

Regionální Forex
Maďarský forint včera pokračoval v oslabování, které bylo zprvu živeno výhradně úterním rozhodnutím MNB snížit sazby o 100 bazických bodů. V průběhu včerejšího odpoledne se však nepřímo vložila ECB, která kritizovala snahy omezit nezávislost maďarské centrální banky. Měnový pár EUR/HUF se tak dostal až k úrovni 394 (což je fakticky půlroční maximum).

Každopádně se zdá, že forint navzdory stále vysokým sazbám (9 %), trpí nejistotou, jak rychle bude MNB úroky na následujících zasedáních redukovat. Tuto nejistotu může na maďarské straně potlačit eventuální komentář z MNB, který by naznačil, že slabý forint není preferovaný a tudíž další snižování sazeb bude velmi opatrné.