Finanční podmínky jsou stále dost uvolněné a to by podle docela jednoduché ekonomické logiky mělo snižovat pravděpodobnost poklesu sazeb. Co na to akcie?
Sazby centrální banky nejsou samy o sobě pro akciový trh zase tak důležité. Do ekonomiky a tudíž i do zisků firemního sektoru se promítají nepřímo. Dá se říci, že převodovým mechanismem tu jsou celkové finanční podmínky. Vedle zisků a dividend pak hodnotu akcií ovlivňuje požadovaná návratnost, která je dána rizikovými prémiemi a bezrizikovými sazbami. Tedy obvykle výnosy desetiletých vládních dluhopisů. A jejich vazba na pohyb sazeb také nemusí být přímá – pokud by například sazby rostly a ekonomiku výrazně brzdily, výnosy dluhopisů mohou jít dolů a ne nahoru spolu se sazbami.
S ohledem na výše uvedené je vlastně překvapivé, kolik pozornosti je na trhu věnováno právě sazbám a ne třeba zmíněným finančním podmínkám. Může to být do určité míry tím, že aktéři na trhu mají z nemalé části rádi zkratky, možná snad až modly. My se každopádně dnes podíváme právě na finanční podmínky – z následujícího grafu je vidět, že jsou stále hodně uvolněné, nemalou měrou se na tom podepisuje akciový trh, ale třeba i nízké rizikové spready na korporátních dluhopisech.
Ve vztahu k akciím se tak mimochodem dá uvažovat o tom, že nadšení a potenciál nových technologií (týkající se nabídkové strany ekonomiky) si přes finanční podmínky stimulují i poptávku. A zlevňují náklad kapitálu, který by je měl financovat. A ve vztahu k celé ekonomice je podle některých odhadů dosavadní uvolnění finančních podmínek to samé, jako kdyby Fed snížil sazby o jeden procentní bod. Co by to znamenalo?
Jako měřítko monetární uvolněnosti, či restrikce lze použít tzv. neutrální sazby. Pokud jsou sazby skutečné nad nimi, měly by působit na ekonomiku jako brzda a naopak. Sazby Fedu se nyní drží kolem 5,33 %, pokud by se kvůli finančním podmínkám „hnuly“ výše zmíněným způsobem, efektivně by se nacházely kolem 4,33 %. Poslední dobou jsem přitom zaslechl pár názorů, podle kterých by se neutrální sazby mohly pohybovat kolem 4 % (2 % reálně a k tomu 2 % inflace dlouhodobě, nyní je přitom na 3 %).
Z tohoto pohledu jsou sazby nyní v podstatě na neutrálních, Fed ekonomiku ani nestimuluje, ani nebrzdí. Ta by přitom podle konsenzu měla růst cca na potenciálu (alespoň na tom, který byl odhadován před rokem 2020). Jde o scénář, v němž na sebe vše cca sedí, sazby dolů nepůjdou, akciím to vadit nemusí. Jeho slabší stránka by mohla být v tom, že dosavadní uvolnění finančních podmínek bylo taženo i očekáváním poklesu sazeb, čímž se dostáváme do říše sebenaplňujících se proroctví a kruhových referencí.