No great, not terrible. I tak by se dal shrnout lednový výsledek indexu nákupních manažerů (PMI) v tuzemském zpracovatelském průmyslu, který lehce korigoval z 50,4 na 49,8 bodu. To v překladu znamená, že průmysl dále přešlapuje na místě – z nejhoršího je již dávno venku, ale viditelnějšího oživení aktivity se dočkáme až později v letošním roce.
Dobrou zprávou je, že v lednu dále rostl objem výroby, zklamáním je však pokles nových zakázek, který tlumí očekávání ohledně svižnějšího oživení. Průmyslníci nadále uvádějí slabou poptávku jako hlavní zdroj problémů, a to zejména na hlavních exportních trzích. K redukci došlo na začátku roku i v případě zaměstnanosti, často ve formě úsporných opatření. Počet zaměstnaných v českém průmyslu přitom (strukturálně) klesá již několik let v řadě – od roku 2019 činí celkový pokles více než 8 %.
Z pohledu cenových tlaků stojí za zmínku další zrychlení míry inflace vstupů (nejvyšší tempo za poslední tři roky). Firmy se tyto vyšší náklady snaží převést na zákazníky ve formě vyšších prodejních cen, což se jim zčásti daří. I tak ale cenové tlaky v průmyslu zůstávají pod kontrolou, což potvrzují i poslední zveřejněné ceny výrobců. Navíc, v situaci nadále utlumené poptávky neočekáváme, že by se měly cenové tlaky v průmyslu výrazněji zvýšit.
Shrnuto, podtrženo, tuzemský průmysl vykročil do roku 2026 poněkud nemastně neslaně. Oživení aktivity je stále podmíněno vyšší zahraniční poptávkou, se kterou ale počítáme až v průběhu roku 2026. Klíčový je v tomto ohledu úspěch německého fiskálního balíčku a vyšší veřejné investice, které dodají vzpruhu největšímu evropskému průmyslu. I tak ale ani letos nebude průmyslová výroba hnacím motorem tuzemské ekonomiky. Letošní odhadovaný růst okolo 2,5 % bude pohánět především spotřebitelská poptávka, podpořená nejrychlejším růstem reálných mezd v EU.
Koruna
Na korunovém trhu panuje relativní klid, což znamená, že se česká měna nadále drží na dostřel hladiny 24,30 EUR/CZK. Včerejší výsledek PMI (viz úvodník) nebyl pro trh kurzotvornou zprávou, ty však přijdou na řadu již ve čtvrtek v podobě lednové inflace a měnově-politického zasedání ČNB a ECB. Zejména ohledně výsledku inflace panuje významná nejistota – náš odhad meziročních 1,5 %, odhady analytiků se však pohybují od 1,1 % až 2,0 %. To může dle našeho názoru vést k vyšší rozkolísanosti koruny, zvláště pokud trhy překvapí svojí rétorikou ČNB.
Eurodolar
Nečekaný nárůst podnikatelského optimismu amerického průmyslu reprezentovaný indexem ISM prohloubil negativní korekci na eurodolaru. Index se vyhoupl na nejvyšší hodnoty od srpna 2022, což může signalizovat další dobrý kvartál pro americkou ekonomiku. Dolaru přitom včera pomohla i komunikace přicházející z Fedu, když guvernér atlantské pobočky Bostic uvedl, že (on) neplánuje žádné další snižování sazeb v roce 2026 (Bostic ovšem letos není hlasujícím členem FOMC).
Původně měla být hlavním makro tahákem dnešní seance americká data za prosinec – tzv. JOLTS report neboli počty otevřených pracovních pozic, avšak opětovná částečná uzavírka americké vlády zveřejnění těchto čísel pozdrží. To se ostatně bude týkat i ostře sledovaných pátečních oficiální statistik z trhu práce (payrolls za leden), jejichž publikování bude ze stejného důvodu odloženo (zřejmě na příští týden). Jediným relevantním makro číslem, tak může být dnes po ránu bleskový odhad francouzské inflace – ten předurčí číslo za lednovou inflaci v eurozóně (přijde na řadu zítra).