Potřetí v řadě, počtvrté letos. ECB snížila sazby a pokračovat bude v příštím roce - Lagardeová živě

Evropská centrální banka v souladu s většinovým očekáváním trhů snižuje hlavní refinanční sazbu o 25 bps na 3,15 %, depozitní o 25 bps na 3,00 %, krajní zápůjční sazbu o 25 bps na 3,4 %. S dalším snižováním počítá i v příštím roce. ECB také zveřejnila aktualizovanou prognózu vývoje ekonomiky. Nyní počítá se slabším hospodářským růstem než v zářijovém výhledu. Na letošní rok čeká růst o 0,7 procenta, na příští rok o 1,1 procenta a na rok následující o 1,4 procenta. Na rok 2027 už ale ECB znovu očekává zhoršení a předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 1,3 procenta.

"Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit úrokovou sazbu vkladové facility – sazbu, jejíž pomocí Rada guvernérů řídí nastavení měnové politiky – je založeno na aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky," stojí v prohlášení ECB.

"Proces dezinflace je na dobré cestě. Odborníci Eurosystému očekávají, že celková inflace bude průměrně dosahovat úrovně 2,4 % v roce 2024, 2,1 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026 a 2,1 % v roce 2027, kdy začne fungovat rozšířený systém EU pro obchodování s emisemi. U inflace bez započtení cen potravin a energií tito odborníci přepokládají, že by měla průměrně činit 2,9 % v roce 2024, 2,3 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026 i 2027. Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni blízko 2% střednědobého cíle Rady guvernérů, a to udržitelným způsobem. Domácí inflace poklesla, ale zůstává vysoká, a to především z toho důvodu, že v určitých sektorech se mzdy a ceny s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace," pokračuje ECB.

Podmínky financování se podle ECB uvolňují, neboť nedávné snižování úrokových sazeb Radou guvernérů postupně zlevňuje nové úvěry pro podniky a domácnosti. "Podmínky však nadále zůstávají přísné – měnová politika zůstává restriktivní a předchozí zvyšování úrokových sazeb se stále promítá do poskytnutých úvěrů," konstatuje ECB.

Oproti projekcím ze září nyní odborníci Eurosystému očekávají pomalejší hospodářské oživení. "I když tempo hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí letošního roku oživilo, ukazatele z výběrových šetření naznačují, že ve stávajícím čtvrtletí zpomalilo. Odborníci Eurosystému předpokládají, že hospodářství vzroste v roce 2024 o 0,7 %, v roce 2025 o 1,1 %, v roce 2026 o 1,4 % a v roce 2027 o 1,3 %. Očekáváné oživení je závislé hlavně na rostoucích reálných příjmech, které by měly domácnostem umožnit větší spotřebu, a na zvýšení podnikových investic. Postupně slábnoucí vlivy restriktivní měnové politiky by měly časem podpořit oživení domácí poptávky," uvádí ECB.

"Rada guvernérů je odhodlána zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na svém 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky bude uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména budou rozhodnutí Rady guvernérů o úrokových sazbách závislá na jejím hodnocení inflačního výhledu vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Rada guvernérů se k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb předem nezavazuje," uzavírá ECB.

ECB zahájila snižování úrokových sazeb letos v červnu, její depozitní sazba se nyní nachází na 3,00 procenta. Banka zatím sazbu zredukovala čtyřikrát, a to vždy o čtvrt procentního bodu.

Naposledy před dneškem banka přikročila ke snížení úroků v polovině listopadu. Její prezidentka Christine Lagardeová tehdy uvedla, že inflace se dostává čím dál více pod kontrolu. Zároveň ale poukázala na slabý výkon ekonomiky eurozóny a na rizika pro budoucí hospodářský vývoj.

Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do letošního června pak držela úroky beze změny.

Míra inflace v eurozóně se v září poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB, když klesla na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. V říjnu však inflace vzrostla na dvě procenta a v listopadu se podle předběžných údajů zvýšila na 2,3 procenta. Konečné údaje o listopadovém vývoji spotřebitelských cen v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat příští týden.

Švýcarská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Přikročila tím k nejvýraznější redukci úroků za téměř deset let. Většina ekonomů v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka úroky sníží o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se nyní nachází na nejnižší úrovni zhruba za dva roky. Švýcarská centrální banka dnešním krokem reaguje na předpokládané snižování úroků dalšími centrálními bankami, což ECB obratem naplnila a snaží se omezit růst švýcarského franku. Banka v tiskové zprávě uvedla, že ve svém rozhodnutí zohlednila mimo jiné pokles inflačních tlaků. Upozornila také, že je v případě potřeby nadále připravena intervenovat na devizovém trhu. Růst domácí měny komplikuje život švýcarským exportérům, protože zvyšuje ceny jejich zboží z pohledu zahraničních odběratelů.