Donald Trump vyslal svou dosavadní politikou jasný signál – Evropa se musí postarat o vlastní bezpečnost, a přestože můžeme stále doufat ve funkčnost NATO, Spojené státy se staly nespolehlivým spojencem. To v překladu znamená nutnost navýšit výdaje na bezpečnost, kterou Evropa dlouhodobě podceňovala. V první fázi půjde s vysokou pravděpodobností o financování na dluh, u kterého se ale možnosti jednotlivých evropských států výrazně liší.
Lídrem ve zbrojení bude jednoznačně Německo, které už zvládlo reformovat svou dluhovou brzdu, jež nebude aplikována na obranné výdaje nad 1 % HDP. Teoreticky tak můžou Němci navýšit výdaje na obranu neomezeně, reálně se však jeví 3% cíl v roce 2026 z aktuálních 2,1 % HDP.
Německo si vyšší strategické výdaje může dovolit – jeho dluh činí zhruba 60 % HDP a podíl dluhových výdajů na celkových příjmech nízkých 2,2 %, není proto svázáno obavami o udržitelnost veřejného dluhu. Ostatně podobně jako v případě vyšších investic, které by měly – ideálně v kombinací se strukturálními reformami – zvýšit růstový potenciál.
Trhy nicméně dávají Německu najevo, že vyšší dluh nebude zadarmo. Vyšší zadlužení se totiž projeví v jeho dražším financování, jak ilustruje posun výnosů státních dluhopisů směrem vzhůru. Dobrou zprávou ale je, že rizikové prémie u ostatních zemí eurozóny zatím zůstávají stabilní a trh tak nesignalizuje bezprostřední obavy o udržitelnost veřejných financí v EMU.
V ostatních státech velké čtyřky eurozóny je však stav veřejných financí podstatně horší. Francie by sice chtěla hrát roli lídra, s hlubokými deficity veřejných financí přes 5 % HDP má ale svázané ruce, a to i pokud dojde k rozvolnění evropských rozpočtových pravidel. V případě Itálie a Španělska je sice aktuální situace o něco lepší, ale investice do obrany pro ně dlouhodobě nejsou prioritou. V roce 2024 činily jejich výdaje pouhých 1,5 %, resp. 1,3 % HDP, výrazně pod dvouprocentním cílem NATO.
Důvodem je i jejich geografická vzdálenost vůči Rusku. Jinými slovy, státy jižního křídla necítí bezpečnostní hrozbu natolik bezprostředně. Je tedy pravděpodobné, že Evropa bude i v otázce navyšování obranných výdajů znovu dvourychlostní, v čele s Německem a státy východní a severní Evropy. Dobrou zprávou je alespoň fakt, že právě tyto státy – včetně České republiky – povětšinou disponují potřebným fiskálním prostorem k ufinancování nové výdajové priority.
TRHY
Koruna
Česká koruna končí týden na úrovni 25,00 EUR/CZK, přičemž v posledních obchodních seancích vykázala minimální pohyby a rozkolísanost. Mrtvolnost koruny by snad v příštím týdnu mohla změnit ČNB, která sice nezmění úrokové sazby, důležitá ale bude rétorika guvernéra Michla směrem k dalším měnově-politickým krokům. Právě z ČNB včera přišla důležitá zpráva – sekci měnovou, která je zodpovědná za přípravu prognózy pro bankovní radu povede od prvního června Petr Sklenář, aktuálně hlavní ekonom J&T banky.
Eurodolar
Eurodolar se nakonec po zasedání Fedu vydal jižním směrem, když se americké úrokové sazby stabilizovaly, k čemuž pomohla i relativně dobrá data z americké ekonomiky zveřejněná včera odpoledne. Za zmínku naopak stojí snížení sazeb ze strany švýcarské centrální banky, která navíc varovala, že by mohla intervenovat proti franku. I to částečně přitížilo euru, neboť velmi uvolněná měnová politika SNB tlačí eurové sazby k nižším hodnotám (než za jinak stejných okolností).
Poslední pracovní den týdne by mohl být klidnější za předpokladu, že ze strany Bílého domu neuslyšíme další salvu návrhů, jak pohnout mezinárodním obchodem.
Akcie
Čtvrteční obchodování na zámořských trzích nepřineslo výraznou změnu oproti předchozím seancím a v nervozitě trh zakončil den opačně jako tomu bylo ve středu, tedy v lehkém záporu. Nejméně se propadl průmyslový index Dow Jones, který odepsal 0,03 %. Slabší obchodní den zaznamenal technologický Nasdaq Composite a užší Nasdaq 100, jenž klesly o 0,3 %. Průměr S&P 500 zaostal za včerejším závěrem o 0,2 %. Radostnější obchodování si připsaly akcie Uber, které posílily o 1,84 % a již po třetí v tomto týdnu zakončily seanci v kladných hodnotách. Po velmi solidním úvodu čtvrtečního obchodování na Wall Street si akcie Nvidia připsaly „jen“ 0,86 % a velmi podobný příběh postihl i společnost AMD, která přidala rovněž 0,86 %. Akcie Tesla i díky silnému závěru vzrostly o 0,17 %.
Obrázek generován AI.