Němečtí ekonomové se v hodnocení koaliční dohody mezi pravostředovou unií CDU/CSU a sociální demokracií (SPD) výrazně rozcházejí. Vyplývá to z průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo, v němž 33 procent zúčastněných akademických ekonomů smlouvu hodnotí pozitivně, 33 procent neutrálně a 32 procent negativně. Pozitivně ekonomové vnímají zejména plány na investice do infrastruktury a obrany nebo snížení byrokracie. Kritizují naopak absenci řešení demografických problémů a chybějící strukturální reformy.
K hospodářské politice nové koalice zaujalo 44 procent ekonomů neutrální postoj, zatímco 29 procent respondentů ji hodnotí kladně a 26 procent záporně.
Kladně jsou přijímány některé konkrétní iniciativy, jako je snížení daně z příjmů právnických osob. Naopak negativně jsou vnímány například dotace na zemědělskou naftu nebo změny v takzvaných mateřských důchodech. Ty byly zavedeny v roce 2014 a spočívají v dodatečném uznání jednoho roku výchovy dětí narozených před rokem 1992 pro výpočet penze.
Plán na zřízení 15 expertních komisí podporuje 56 procent ekonomů, kteří vidí přínos v nezávislém posouzení navrhovaných opatření, někteří ale varují před odkládáním reforem. Pozitivně oslovení experti hodnotí také jmenování manažerů z podnikatelského prostředí na klíčová ministerstva.
Novým německým kancléřem se na začátku května stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej zvolili až ve druhém kole hlasování, což se od vzniku Spolkové republiky stalo poprvé.
Nová vládní koalice je už pátou, kterou od konce druhé světové války uzavřely CDU/CSU a SPD. Poprvé taková koalice - dříve známá jako velká, nyní jako černorudá - vznikla v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé tyto strany spolupracovaly po volbách v roce 2005.