Jižní Korea se díky desítkám let cíleného vývoje vlastní jaderné technologie stává jedním z nejvýznamnějších globálních hráčů v oblasti jaderné energetiky. Západní země totiž nyní znovu obracejí pozornost k nízkoemisním zdrojům a hledají alternativy mimo Rusko a Čínu. Korejský jaderný průmysl, který je nejrozsáhlejší svého druhu mimo tyto dvě mocnosti, z tohoto zájmu výrazně profituje. Korea má podle agentury Bloomberg šanci získat až 43 procent zakázek z více než 400 plánovaných reaktorů a navrhovaných jaderných reaktorů po celém světě.
V příštím desetiletí by se tak mohla Jižní Korea stát jedním z největších vývozců jaderné technologie. Čína, která by se měla do roku 2030 stát největším světovým výrobcem jaderné energie, bude sice významným dodavatelem, ale především pro svůj domácí trh.
Jaderné reaktory nyní dodávají téměř desetinu světové energie. Podle prognóz se ale musí výkon světových atomových elektráren do roku 2050 ztrojnásobit, aby se omezil nejhorší dopad oteplování planety. Zájem o bezuhlíkovou energii navíc zvýšil rozvoj cloudových služeb a umělé inteligence (AI). Podle loňského odhadu banky by generativní AI mohla do roku 2027 potřebovat tolik energie, kolik jí v roce 2022 potřebovalo Španělsko. Větrná a solární energie mohou pomoci snížit uhlíkovou stopu spojenou s tímto nárůstem, ale nemohou dodávat snadno dostupnou nízkouhlíkovou energii po celý den, to dokáže pouze jaderná energie.
Podle neziskové organizace Clean Air Task Force, která se zabývá ochranou klimatu, bude v příštím čtvrtstoletí potřeba investovat do jaderné energetiky až devět bilionů USD (199,4 bilionu Kč), aby se ztrojnásobila kapacita jaderných elektráren.
Méně jasné je to, kdo bude nové reaktory stavět, protože už tak koncentrované odvětví se pod tlakem vysokých nákladů, dlouhých lhůt, přísné regulace a politického odporu zmenšilo. Spojené státy a Francie, kdysi hlavní hráči v oboru, jsou známí častým překračováním rozpočtů a zpožděním projektů. Dalším silným hráčům v odvětví, Rusku a Číně, se nedaří přilákat západní odběratele kvůli obavám o národní bezpečnost. Japonsko stále dohání ztrátu po havárii ve Fukušimě z roku 2011. Lukrativní příležitosti se tak může chopit Jižní Korea, která je v oblasti vývozu jaderné energie relativně nová.
"Dokážeme dodat jadernou elektrárnu včas a v rámci rozpočtu," říká starosta přístavního města Čchangwon Kim Jong Čang. Jihokorejská firma Doosan v tomto městě vyrábí díly pro jaderné reaktory. "To je důvod, proč se zbytek světa zajímá o korejskou technologii," dodává starosta.
Korea si v roce 2022 stanovila za cíl vyvézt do konce desetiletí deset reaktorů. Prvním korejským podnikem v zahraničí byl projekt ve Spojených arabských emirátech v hodnotě 20 miliard USD. Zakázka získaná v roce 2009 byla dokončena v roce 2023 a odborníci z oboru si všimli, že se to podařilo jen s omezeným zpožděním. To je v odvětví známém obrovským překračováním časového harmonogramu pozoruhodný výkon.
Dalším testem by mohla být zakázka v České republice, kde byla jihokorejská skupina vedená firmou KHNP loni v létě vybrána jako preferovaný uchazeč pro stavbu dvou jaderných reaktorů za 18 miliard USD. Soud však tento měsíc dočasně zablokoval podpis dohody, protože francouzský konkurent EDF výsledek napadl.
Výhodou Jižní Koreje je sehraná spolupráce firem napříč jaderným sektorem – od inženýrů a stavebních firem po dodavatele paliva a banky. Část z nich je státní, část soukromá, a mnohé využívají vládní financování a půjčky. Podobně jako Čína nebo Rusko dokáže Jižní Korea nabídnout komplexní řešení v rámci mezivládních dohod.
Korea sice dlouho jadernou technologii nevyvážela, jaderné elektrárny však staví bez přerušení více než 50 let. Zatímco jaderný rozvoj v USA, Francii a Japonsku zpomalily havárie a následná ztráta odbornosti, Jižní Korea se podobnému vývoji vyhnula. Její reaktory mají evropskou certifikaci a země díky desítkám let zkušeností vychovala generaci odborníků schopných stavět složité systémy bez častých prodražení a zpoždění.
Korea začala první komerční elektrárnu stavět v roce 1971 s využitím americké technologie. Nakonec vyvinula vlastní technologii a dnes je v zemi 26 reaktorů. Do roku 2038 mají být spuštěny další.
Navzdory úspěchům čelí korejský jaderný průmysl i kritice – například za využívání levné zahraniční pracovní síly na Blízkém východě. Právě to pomohlo udržet rozpočet projektu ve Spojených arabských emirátech. Objevuje se tak otázka, jak to bude u projektu v Česku, kde vláda očekává, že KHNP zaměstná místní pracovníky s vyššími mzdami. Korejské jaderné ambice také může ohrozit domácí politika.
Korea dnes nese obrovské finanční riziko, aby mohla nabídnout konkurenceschopné podmínky pro výstavbu elektráren. Politické změny by mohly přinést zdrženlivější přístup státu třeba v otázce finančních záruk. Analytik organizace BloombergNEF Chris Gadomski, který se věnuje jaderné energetice, ale říká, že kdyby měl některé velké zemi poradit se stavbou velkého reaktoru, doporučil by jí Korejce.
Korea také stále zaostává za průmyslovými giganty. Čína, která je největším stavitelem, má ve výstavbě 30 reaktorů. To je téměř polovina z celkového počtu reaktorů ve výstavbě po celém světě. Země využívá především domácí technologie a její vlajkový reaktor Hualong One lze postavit za zlomek ceny západních bloků. Zatím však byl vyvezen pouze do Pákistánu. Rusko léta zdokonalovalo svoji technologii a vyváželo reaktory odběratelům v Indii, Íránu a dalších zemích.