Americká centrální banka doručila očekávané snížení oficiální úrokové sazby o 25 bazických bodů, ale šlo v podstatě o jestřábí krok a to ze dvou důvodů. Za prvé, pro výraznější snížení sazeb se vyslovil jen jeden centrální bankéř (nově jmenovaný S. Miran). Za druhé, nová kvartální počítá celkově s méně agresivním snižováním sazeb, než s čím počítal trh. Tento závěr šlo přitom učinit zejména ohledně úrokového výhledu pro konec roku 2026, kde Fed vidí sazby na úrovni 3,4 % (zatímco dolarová výnosová křivka spíše na úrovni 3 %).
Makroekonomicky vzato vzal Fed na vědomí výrazné ochlazení na trhu práce, které bylo navíc zesíleno výraznou revizí přírůstku pracovních míst, jež byla nedávno provedena ze strany statistického úřadu. Přesto Fed stále vnímá makroekonomická rizika jako dvojstraná - tzn. nejenom na straně trhu práce, ale i na straně inflace. Celkově lze však říci, že si Fed novou prognózou (zejména tou úrokovou) není vůbec jistý, což je vidět z nezvyklé variability nárźorů na to jak by se měly vyvíjet sazby v nasledujících kvartálech. I proto šéf Fedu Powell utrousil, že pokud jde o úrokové sazby, bude se centrální banka rozhodovat od zasedání k zasedání.
Co je v tom tomto kontextu zajímavé, že když byl J. Powell dotázán na to, zdali není trochu rozporuplné, že Fed na jedné straně snižuje úrokové sazby a na straně druhé stále provádí restrikci v podobě kvantiativního utahování (prodejů dluhopisů), tak odpověděl, že tento nástroj centrální banka neřeší. Podle Powella je úroveň bankovních rezerv dostatečná a prodeje dluhopisů prý nejsou z makroekonomického pohledu významné. Tento výrok pak lze považovat za další lehce jestřábí signál, neboť vedení Fedu se evidentně nebojí eventuálního utažení finančních podmínek (které jsou díky slabému dolaru a rekordním cenám akcií jasně uvolněné).
Závěrem dodejme, že v místnosti, kde probíhala tisková konference Fedu, bylo cítit zjevné napětí, které vyvolávají obavy o nezávislost centrální banky. Několik dotazů mířilo i tímto směrem, přičemž za nejzajímavější lze považovat reakci na nápad nově jmenovaného guvernéra S. Mirana, který v senátu uvedl, že Fed by měl mít tři mandáty - tj. kromě plné zaměstnanosti a inflace by centrální banka měla údajně hlídat i dlouhodobé úrokové sazby. Jay Powell tento měnově neordotoxní nápad smetl ze stolu, ale pochybnosti zůstávají. Především pak pro rok 2026, kdy Powell již nebude Fed kaučovat a vedení americké centrální banky může být celkově dost jiné…
*** TRHY ***
Koruna
Jestřábí snížení sazeb ze strany Fedu vedlo k lehkému posílení dolaru, což by dnes mělo držet korunu na uzdě. Lehkým povzbuzením je naopak včerejší rozhovor viceguvernéra Jana Fraita pro Bloomberg, který nevidí důvod pro další snižování sazeb. Měnová politika dle něj působí zhruba neutrálně, přičemž výhledu nadále dominují proinflační rizika.
Eurodolar
Americká centrální banka sice včera doručila očekávané snížení sazeb, ale celková komunikace byla relativně jestřábí, což dolaru pomohlo. Kromě nové prognózy v tom hrálo i hlasování o sazbách, kde se pro redukci o 50bps vyslovil jen nový guvernér Miran (více viz úvod).
Eurodolar ovšem nesmí přestat sledovat data z trhu práce - konkrétně pak dnes týdenní statistiky o žádostech o podporu, které minule výrazně vyskočily. Všeobecně se má za to, že jde o anomálii (způsobenou nesrovnalostmi v Texasu). Pokud by se však ukázalo, že žádosti o podporu zůstávají vysoko, tak se dolar může dostat opět pod tlak.
Akcie
Americké akcie včera prošly zvýšenou volatilitou poté, co Fed podle očekávání snížil sazby o 25bps. Index S&P 500 osciloval mezi zisky a ztrátami. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 -0,10 %, Nasdaq 100 -0,21 % a Dow Jones +0,57 %.