Dolar může vykazovat známky slábnutí. Je ale dobré mít na paměti, že se tak děje po delším období jeho posilování. Které jej mimo jiné zvedlo vysoko nad rovnovážný kurz, který by implikovala parita kupní síly PPP. Dnes pár dodatečných, zejména s akciemi souvisejících, poznámek.
Oslabování dolaru se nyní zdá být téměř konsenzem. Alespoň na první pohled. Jako hlavní argument pro opačný vývoj – pro posilování dolaru, bych z dlouhodobějšího hlediska bral scénář prudkého technologického rozvoje USA. Přesněji řečeno náskok Spojených států ve využívání AI a dalších technologií před okolním světem. Zmiňoval jsem zde v této souvislosti vize, o kterých hovoří třeba Nouriel Roubini, nebo Ark Invest. USA by v nich byly mimořádně investičně atraktivní. A díky vysokému růstu ziskům by tu mohly „bezbolestně“ klesnout i valuace na akciích.
Minulý týden jsem tu trochu více rozebíral aktuální příběh o (ne)pádu americké výjimečnosti zaměřený právě na akcie: Na jednu stranu vidíme, že zahraniční trhy generovaly za poslední rok často vyšší návratnost, než ty americké. Zahraniční valuace se tak dostaly vysoko nad svůj historický standard. Ale valuace americké jsou relativně k němu i k valuacím v zahraničí stále nejextrémnější. V tomto smyslu tedy jejich výjimečnost trvá. A dá se říci, že akcie onomu scénáři prudkého technologického rozvoje stále hodně věří. V tomto duchu tedy moc nevěří na slabý dolar.
v následujícím grafu ukazuje své odhady rizikových prémií hlavních akciových trhů. Nejde o rádoby prémie, za které je docela často vydáván rozdíl mezi obráceným PE a výnosy vládních dluhopisů. Tento rozdíl může docela dobře ukazovat celkový optimismu na trzích (očekávaný růst a rizikové prémie dohromady). Ale samotnou prémií není. GS si dává s výpočtem větší práci a výsledky vidíme v grafu:

Zdroj: X
Podle obrázku jsou tedy prémie ve světě celkově hodně nízko, což se rýmuje s plošně vysokými valuacemi. V USA investoři podle odhadů GS nyní chtějí od akcií jen 2,6 % nad výnosy desetiletých vládních dluhopisů. A Japonsko se se svými prémiemi podle GS dokonce dostalo pod USA. Což by byl hodně ojedinělý jev. Ve vztahu k dolaru a úvahám o jeho oslabování, či nějaké ztráty kvality bychom tu tedy měli zajímavou situaci: Tyto obavy by existovaly v době, kdy je stále zřejmá mimořádná důvěra v americké akciové trhy. A důvěra v jejich mimořádně nízké riziko (bráno jak ve srovnání s jejich historií, tak ve srovnání se zbytkem světa).
Mohli bychom uvažovat o tom, že dolar je hlavně propojen s americkými vládními dluhopisy, s akciemi mnohem méně (a tudíž se nevylučuje důvěra v akcie a nedůvěra v dolar). Ale pokud by se materializovaly přínosy AI, zvýšená investiční atraktivita by v tomto scénáři nemusela být omezena jen na akcie. Americké vládní dluhopisy by se za silného strukturálního růstu mohly vymanit z určitého tlaku vytvářeného vysokými rozpočtovými deficity a rostoucími dluhy. To ovšem s řadou předpokladů, včetně schopnosti efektivně zdanit přínosy AI.