Steve Eisman na svém kanále The Real Eisman Playbook zpovídal Garyho Marcuse, předního odborníka na umělou inteligenci. A domnívá se, že mezní skoky ve výkonech velkých jazykových modelů se zmenšují. Jinak řečeno, každý další model už nepřináší takové zlepšení jako ten předchozí. To je nyní minoritní názor a vědec hovořil o tom, jaký by takový vývoj měl důsledky.
Marcus má za to, že v posledních měsících nastal znatelný posun v názorech na zlepšování umělé inteligence a velkých jazykových modelů. A to právě směrem, o kterém hovoří on. Zmínil v této souvislosti ChatGPT 5, jehož představení bylo dlouho odkládáno, dokonce byla zveřejněna verze 4.5, protože OpenAI věděla, že není dost dobrá na to, aby byla nazývána ChatGPT 5. Tato verze nakonec přišla a byla prezentována tak, že „dokáže stejné věci jako doktorandi na vysoké škole. Ale veřejnosti netrvalo dlouho, aby pochopila, že tomu tak není. Stále halucinovala, problémů bylo méně, ale zase ne o tolik.“
Podle experta přineslo ChatGPT 5 změnu v sentimentu vůči umělé inteligenci a on sám zaznamenal po tomto okamžiku řadu tvrzení o tom, že „Marcus má pravdu“. On sám podle svých slov přitom již nějakou dobu také tvrdí, že velké jazykové modely nejsou tím správným přístupem, lepší je tzv. neurosymbolická AI. Velké technologické společnosti přitom dříve tento pohled zesměšňovaly, ale nyní se k tomuto systému podle experta tiše obracejí. Jde přitom o systém, „který neběží na GPU, ale na CPU.“
Velké technologické firmy podle Marcuse v oblasti umělé inteligence „dělají všechny v podstatě to samé, tudíž tu není prostor pro nějakou konkurenční výhodu.“ K tomu zmínil komoditizaci, která vytváří negativní tlak na marže. „Budou každý rok představovat nový model, který bude o něco lepší než ten loňský, ale nijak výrazně.“ A celkově se bude AI komoditizovat se zmíněným efektem na ziskovost.
Jakým směrem by se podle experta měl vývoj v oblasti AI ubírat? Marcus si myslí, že přínosná by byla větší diverzifikace, nyní „všichni přemýšlí stejně“. Problém ale zčásti přichází ze strany finančního světa, kdy fondy rizikového kapitálu preferují „nápady, které znějí pravděpodobně, i když nemusí fungovat.“ Marcus k tomu dodal, že ne všichni investoři takto přemýšlí, některým jde o skutečný technologický pokrok. Investoři celkově se ale nyní stávají opatrnější, vnímají mimo jiné kruhové financování některých technologických firem a to, že existuje řada spekulací, které stojí na předpokladu příchodu obecné umělé inteligence. Tato tzv. AGI by se už měla chovat podobně jako člověk.
Marcus si myslí, že nejvíce na ráně by ve vztahu k horšímu sentimentu mohla být OpenAI. Eisman dodal, že takový vývoj by spustil lavinu. Lepší pozici, než má tato společnost, může mít přitom , který je mimo jiné méně zranitelný na straně financování. Na závěr pak vědec hovořil o tom, že potřebujeme „světový model“. Tedy model, který by umělé inteligenci v principu nějak reprezentoval to, jak vypadá její okolní prostředí, okolní svět. LLM s takovým modelem nepracují.
Takovými modely jsou ve filmech a knihách například světy Harryho Pottera nebo Star Wars. V takových případech stačí chvíle a člověk si o daném světě udělá představu. U umělé inteligence a modelu skutečného světa tomu tak ale není a „LLM to jen předstírají… Dokonce nemají ani jasnou představu o tom, jak se hrají šachy.“