V posledních týdnech je v Evropské komisi rušno. Brusel totiž oznámil hned dvě významné obchodní dohody o vytvoření zón volného obchodu – nejprve se státy skupiny Mercosur a následně s Indií. EU tím reaguje na sílící protekcionismus a potřebu diverzifikovat své obchodní vazby. Nejprve si rozebereme první zmiňovanou, na dohodu s Indií se podíváme příště.
Vyjednávání mezi EU a státy Mercosur (Argentina, Brazílie, Uruguay a Paraguay) trvala téměř 25 let. Výsledkem má být jedna z největších zón volného obchodu na světě, zahrnující zhruba 700 milionů obyvatel. Dohoda počítá s odstraněním cel na přibližně 90 % obchodovaného zboží. Pro představu: celkový objem obchodu mezi oběma bloky dosáhl v roce 2024 hodnoty 111 miliard eur. Liberalizace však nebude okamžitá – u citlivých sektorů se počítá s přechodným obdobím, které může trvat až 15 let.
Pro evropský průmysl představuje dohoda výraznou příležitost. Zásadní dopad se očekává zejména v automotive, strojírenství, farmacii či chemickém průmyslu. Cla na dovoz automobilů z EU by měla klesnout z dnešních 35 % na nulu, u autodílů z 18 % rovněž na nulu. To by výrazně zvýšilo konkurenceschopnost evropských výrobců a podpořilo export do Latinské Ameriky.
Neméně důležitý je ale rozměr surovinové bezpečnosti. Brazílie disponuje významnými zásobami mědi, niklu, manganu či grafitu, Argentina pak lithia – klíčových vstupů pro výrobu baterií a elektromobilitu. Dohoda tak EU umožňuje částečně snížit závislost na Číně a diverzifikovat dodavatelské řetězce.
Ne všechny členské státy však dohodu vítají. Země Mercosur jsou významnými exportéry zemědělských produktů, které v roce 2024 tvořily zhruba 43 % celkových unijních dovozů. Farmáři například ve Francii či Polsku se obávají přílivu levnějších potravin a ztráty konkurenceschopnosti. I proto Evropský parlament rozhodl o předložení dohody Soudnímu dvoru EU, což ratifikaci oddálí minimálně o rok. Přesto je pravděpodobné, že dohoda začne být provizorně uplatňována již letos na jaře, po ratifikaci v Paraguayi.
Dohoda by měla mít pozitivní dopad i na Česko. V roce 2024 dosáhl unijní export automobilů a autodílů do Mercosuru zhruba 5 miliard eur, přičemž Německo se na něm podílelo 42 %. Zvýšená poptávka po německých automobilech se tak může nepřímo promítnout i do české ekonomiky, která je na německý průmysl intenzivně navázána skrze dodavatelské řetězce.
TRHY
Koruna
Koruna se nadále obchoduje v těsné blízkosti 24,30 EUR/CZK a dnes by jí mohl povzbudit solidní výsledek tuzemského HDP za poslední kvartál roku 2025. V mezičtvrtletním srovnání odhadujeme růst 0,6 %, meziročně pak o 2,5 %. V celoročním souhrnu ekonomika vzrostla o 2,6 %.
Dnes bude k dispozici pouze bleskový odhad bez detailního rozkladu, máme ale za to, že hlavním motorem byla domácí poptávka, zejména spotřeba domácností. To bude hrát roli i při rozhodování bankovní rady o úrokových sazbách v příštím týdnu. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka dal v tomto duchu vcelku jasně najevo svou aktuální preferenci stability sazeb, byť se v další části roku může otevřít prostor pro uvolnění měnové politiky.
Eurodolar
Podle posledních spekulací by americký prezident Donald Trump měl dnes oznámit nominaci Kevina Warshe na post příštího šéfa Fedu. Pokud se tak stane, tak půjde o poměrně překvapivou volbu, jednak s ohledem na vývoj posledních preferencí (sázkových agentur) a jednak s ohledem na to, že jde o poměrně konvenční volbu. Warsh totiž již ve Fedu pracoval a má spíše blízko k bývalému establishmentu Republikánské strany. Patří sice mezi kritiky politiky Fedu, avšak nelze jej označit za holubici, jež by okamžitě tlačila na snížení úrokových sazeb. Z tohoto úhlu pohledu přijme trh a dolar Warshe relativně vřele.
Jinak pokud jde o dnešní seanci, tak ta bude plná důležitých čísel z eurozóny v čele s výsledkem HDP za čtvrtý kvartál. Pro trh však budou důležitá i německá inflační čísla (již za měsíc leden).