Ekonomové americké centrální banky provedli rozsáhlý průzkum a studii zaměřenou na postup v oblasti umělé inteligence. Mimo jiné zjistili, že dopad na zaměstnanost by měl být omezený na realokaci pracovních pozic. Nemělo by tedy docházet k výraznému růstu nezaměstnanosti (viz včerejší Víkendář). Celkové přínos AI přitom záleží hlavně na tom, jak se tato technologie rozšíří do celého firemního sektoru, ne pouze mezi velkými technologickými společnostmi.
Ekonomové připomínají, že „historicky pramenil nárůst produktivity práce v době nových technologií převážně z prohlubování kapitálu. Více kapitálu na jednoho pracovníka zvyšovalo produktivitu zaměstnanců. Což bylo klíčové i pro oživení růstu produktivity v 90. letech 20. století.“ Nyní ale data ukazují, že „prohlubování kapitálu generuje u zkoumaných firem pouze asi 15 % krátkodobého růstu produktivity práce připisovaného umělé inteligenci“. Tato relativně malá role podle ekonomů ale není překvapivá. Proč?
„U typické firmy jsou výdaje na umělou inteligenci často založeny na předplatném a spíše se účtují do nákladů, než aby se kapitalizovaly. Ačkoli je AI někde investičně náročná, platí to zejména v technologických firmách, které budují datová centra a cloudovou infrastrukturu. Běžné uživatelské firmy k umělé inteligenci přistupují prostřednictvím cloudových služeb, předplatného softwaru a další pronajaté digitální infrastruktury.“
Zaznamenaný nárůst produktivity práce je pak „nejsilněji spojen s oblastmi orientovanými na inovace a poptávku. Jde konkrétně o vývoj nebo zlepšování produktů a služeb a efektivnější oslovování nebo služby zákazníkům.“ Ekonomové pak zdůrazňují, že krátkodobé agregované dopady AI na zaměstnanost se zdají být jen mírné, ale struktura pracovních míst se znatelně mění. Školení, šíření praktických dovedností v oblasti umělé inteligence a podpora pracovníků v běžných administrativních rolích mohou proto být velmi prospěšné pro hladký přechod na nový systém, jehož výraznou součástí bude tato nová technologie.
V neposlední řadě je pak dobré mít na paměti, že „dosažení plného zvýšení produktivity může nějakou dobu trvat. Využití umělé inteligence může zlepšit pracovní postupy, efektivitu, kvalitu produktů a oslovení zákazníků. Může ovšem trvat, než tyto faktory podstatně zvýší příjmy na pracovníka. „Stejně jako u dřívějších široce se rozšiřujících technologií budou první roky pravděpodobně souviset hlavně s průzkumem technologie, jejím poznáváním a adaptací.
Následující graf ze studie Fedu ukazuje, jaký dopad zatím umělá inteligence má na vybraná odvětví a v závislosti na velikosti společností:
K největšímu poklesu zaměstnanosti tak podle dat došlo ve velkých firmách ve financích, malé společnosti v tomto odvětví naopak nevykazují v podstatě žádnou změnu. Celkově nejmenší dopad je ve výrobě a stavebnictví, prostřední dvě oblasti se týkají služeb s nízkou kvalifikací a služeb s kvalifikací vysokou.
Zdroj: VoxEU