Ekonomové americké centrální banky představují novou analýzu zaměřenou na aktuální poznatky a data ohledně přínosů umělé inteligence. Hlavním závěrem je, že „zavádění umělé inteligence do firemního sektoru je již rozšířené, ale jde jen po povrchu.“
„Navzdory zprávám o velkých investicích do infrastruktury, umělé inteligence a rozsáhlém pokroku jazykových modelů (LLM) budou dopady na celou ekonomiku záviset na tom, jak široce umělou inteligenci přijmou běžné firmy,“ uvádějí ekonomové. S tím, že průzkum mezi managementem řady společností ukazuje následující: Investice do umělé inteligence jsou již nyní rozsáhlé a jdou napříč odvětvími. Očekává se, že v roce 2026 dál prudce porostou. Investice do umělé inteligence přitom zahrnují výdaje jdoucí od předplatného (např. ChatGPT) až po služby, školení, software, hardware a podobně.
Ekonomové na základě výše uvedeného zdůrazňují, že celkové zavádění umělé inteligence by nemělo být zaměňováno s rozsáhlými investicemi konkrétní firmy. „Mnoho společností zavádí umělou inteligenci způsobem, který moc nepřipomíná klasický boom IT investic. Spíše je podobný pronájmu nehmotného kapitálu od různých poskytovatelů.“ Mezi firmami, které v roce 2025 do umělé inteligence neinvestovaly, patří mezi hlavní překážky nedostatečně vyspělé firemní technologie, nekvalifikovaní pracovníci, obavy o zneužití dat a nejistota ohledně schopností samotné umělé inteligence.“
Společnosti jako celek podle ekonomů již hlásí pozitivní dopady AI na produktivitu práce a očekávají větší zisky do budoucna. Zisky jsou přitom největší ve vysoce kvalifikovaných službách a financích, kde přesahují 2% růst produktivity. K tomu ekonomové dodávají: „Vývoj připomíná Solowův paradox produktivity, kdy jsou transformační technologie široce vnímány jako důležité už dlouho předtím, než se jejich účinky plně projeví v oficiálních číslech. Nové široce se rozšiřující technologie totiž často vyžadují učení, organizační změny a doplňkové investice dříve, než se jejich přínosy skutečně projeví.“
Krátkodobým problémem na straně pracovní síly je pak podle analýzy „realokace, nikoli hromadné propouštění.“ V krátkodobém horizontu umělá inteligence nevedla k významnému snížení celkové zaměstnanosti. A podle ekonomů se nečeká, že k tomu dojde v budoucnu. „Velké firmy očekávají pokles zaměstnanosti, zejména ve financích a vysoce kvalifikovaných službách. Ovšem menší firmy často očekávají mírný růst zaměstnanosti poháněný právě umělou inteligencí… Největší dopad mohou pocítit podpůrné kancelářské a administrativní pozice, což je v souladu s automatizací rutinních administrativních činností. Jde například o zadávání dat, zpracování různých transakcí, zákaznický servis a základní účetnictví.“
Podpůrnou roli, a to i výraznou, by naopak měla AI hrát zejména v souvislosti s marketingem, účetnictvím, financemi a managementem. „Některé oblasti, včetně zákaznického servisu, se objevují v obou kategoriích. To naznačuje, že umělá inteligence může některé úkoly doplňovat, zatímco jiné nahrazovat, a to i v rámci jedné skupiny činností.“
Zdroj: VoxEU