Jaké faktory budou v druhé polovině roku určovat vývoj světových trhů? Analytici Patria Finance ve svém rozsáhlém investičním výhledu mapují klíčová rizika i příležitosti pro akcie, dluhopisy, měny a technologický sektor. Vedle přetrvávajících inflačních tlaků, rostoucích potřeb financování vlád a firem či nejistého vývoje měnové politiky se zaměřují také na další fázi AI investičního cyklu, vyhlídky amerických a evropských akcií nebo budoucnost dolaru a koruny. V sedmidílném seriálu postupně představíme jejich pohled na nejdůležitější témata, která podle nich budou určovat chování investorů ve zbytku roku. Začneme zhodnocením první poloviny 2026.
Shrnutí našeho výhledu pro rok 2026 ve srovnání s realitou prvního pololetí začněme tím, co nám vyšlo. Hlavní teze, že dominantním tématem trhů zůstane umělá inteligence, se potvrdila ještě přesvědčivěji, než se zdálo na začátku roku možné. Americké akcie sice vstupovaly do roku s vysokým oceněním a s citlivostí na jakékoli zpochybnění investičního cyklu, ale právě výsledky firem, pokračující výdaje na výpočetní infrastrukturu a odolná ekonomika znovu převážily. S&P 500 byl za 1H 2026 zhruba o 9 % výš, Nasdaq 100 přidal dokonce přes 18 %. A můžeme narovinu říct, že za tím z většiny stály extrémně silné zisky v polovodičovém sektoru. I přes nadprůměrný růst indexů jsou totiž teď poměrové ukazatele výrazně níže, než byly na začátku roku.
pak v květnu sama dodala nejpřesvědčivější potvrzení celé teze, když její byznys akceleroval a tržby vzrostly meziročně o více než 85 %. To přesně zapadá do našeho závěru, že bez expozice na umělou inteligenci bude pro portfolia těžké držet krok s trhem.
Vyšla také naše teze, že trh zatím nebude chtít vyhlašovat konec cyklu umělé inteligence, ale bude rozlišovat mezi čistou vírou v příběh a skutečnými penězi, které do infrastruktury tečou. V lednu jsme psali, že kapitálové výdaje velkých technologických firem zůstávají klíčovým prvkem pro růst a že se úzká místa budou postupně přesouvat od samotných čipů k pamětem, pokročilému balení (advanced packaging), síťovým prvkům, a nakonec k energii.
První pololetí tuto logiku spíše potvrdilo. Zatímco jasný tržní lídr AI revoluce se od začátku roku prakticky obchoduje do strany, jména ze sektoru pamětí (Micron, SK Hynix, Samsung), logických čipů (Intel, AMD) nebo optiky (Lumentum, Coherent) mají za sebou trojcifernou rally svých akcií. My však věříme, že toto „opomenutí“ trhu dlouho nevydrží, a proto jsme během prvního pololetí vrátili Nvidii zpátky mezi naše Investiční tipy.
Dobře seděl i makroekonomický rámec. Čekali jsme, že americká ekonomika udrží slušné tempo a recese nebude základní scénář. Skutečnost byla blízká této představě. Americké HDP v 1Q 2026 podle posledního odhadu vzrostlo anualizovaně o 2,1 %, po 0,5 % v předchozím kvartálu. Podle odhadů však za 1,5 % z 2,1 % stojí investice spojené s AI čili toto téma nedrží nahoře už pouze akciové trhy, ale i většinový růst ekonomiky. A to je přesně prostředí, ve kterém mohou dražší akcie přežít déle, než by napovídalo samotné ocenění.
Zároveň se ale potvrdilo, že inflace zůstává nepříjemně výš, než by si centrální banky přály. Fed v červnu držel sazby v pásmu 3,50 až 3,75 % a sám upozornil, že inflace zůstává nad 2 % cílem. Naše domněnka, že slabší trh práce bude tlačit na uvolňování, ale odolná inflace bude brzdou, tak vystihla dilema Fedu velmi dobře.
Poměrně přesně jsme popsali i změnu role dluhopisů. Trh během 1H 2026 opakovaně počítal s příznivější měnovou politikou, ale zároveň musel strávit vyšší inflaci, energetický šok a velkou nabídku dluhu. Výnosy tak investorům neposkytly tak jednoznačné zajištění jako v minulých cyklech. Stejně tak se potvrdilo, že Japonsko nebude jen okrajové téma. Bank of Japan v červnu zvýšila sazbu na 1 %, nejvýš od roku 1995, a tím fakticky potvrdila naše varování, že konec japonských nulových sazeb může být jedním z nejdůležitějších globálních posunů roku.
Abychom nezůstali jen u tref, je fér zmínit i části výhledu, které zatím vycházejí hůře. Evropa byla slabší, než náš základní scénář naznačoval. Čekali jsme růst lehce přes 1 % za celý rok a oporu ve vládních výdajích, zejména v Německu, ale 1Q 2026 přinesl v eurozóně pokles HDP o 0,2 % proti předchozímu kvartálu a výraznější tlak z energií, obchodu a slabší poptávky. Meziročně eurozóna rostla pouze o 0,3 %, po 1,2 % v předchozím kvartálu. Evropský příběh tedy zatím není o postupném zrychlení, ale spíše o boji mezi fiskální podporou a novým nákladovým šokem.
Druhou odchylkou byla měnová politika. U ECB jsme čekali stabilitu sazeb, maximálně malý krok dolů, zatímco realita se kvůli vyšší inflaci posunula opačným směrem. Ve výhledu jsme předpokládali, že inflace zůstane poblíž 2 % a nebude představovat zásadní problém. Realita však byla, že inflace v květnu 2026 dosáhla 3,2 %, přičemž ještě v únoru byla na 1,9 %. Hlavním důvodem byly rostoucí ceny energií po geopolitických událostech na Blízkém východě – válku s Íránem jsme určitě nečekali. ECB na to reagovala a v červnu zvýšila sazby o 25 bazických bodů. V USA se zatím sazby nezvyšovaly, ale trh do konce roku počítá s minimálně jedním zvýšením o 25 bazických bodů, což je také výrazný posun směrem vzhůru oproti začátku roku.
U zlata se náš výhled zatím naplnil spíše argumentačně než výkonnostně. Viděli jsme v něm dobré zajištění proti slabšímu dolaru, rozpočtovým rizikům, geopolitice a postupnému narušování důvěry ve státní dluhopisy. Tyto důvody nezmizely, naopak zůstávají relevantní i pro druhou polovinu roku. Krátkodobě ale převážily jiné síly: silnější dolar a korekce spekulativního nárůstu. Zlato tak od začátku roku ztratilo zhruba 6 % a prožilo jeden z nejslabších začátků roku za mnoho let. Jako pojistka proti systémovým rizikům tedy zatím obstálo v logice portfolia, ale nikoli ve výsledném zhodnocení.