Okurková sezóna je v plném proudu. Pravda, lehká obměna ministrů jí trochu ruší, ale nač si kazit náladu. Statistika rodinných účtů nabízí několik krásných okurkových témat. Jedním z nich je „analýza“ štědrosti české společnosti.
V datech ČSÚ o příjmech a vydáních domácností, posbíraných na vzorku tří tisíc domácností, jsou vedeny položky: dary příbuzným a dary od příbuzných. Škoda, že není o evidence také o darech osobám v nepříbuzenském vztahu. Nicméně většina dárků zpravidla putuje v rámci rodin, takže pokus podívat se na vývoj štědrosti v čase není úplně zbytečný.
V loňském roce každý z nás v průměru utratil za dárky 2 032 Kč. Účet zaměstnanců a podnikatelů byl velmi podobný a lehce překročil 1 300 Kč. Lidé pracující v zemědělství darovali v průměru 2 051 Kč, ačkoli mzdy v tomto sektoru patří mezi nejnižší v ekonomice. Zvláštní kategorií jsou důchodci. I přes nepříznivý demografický vývoj, je v rodině zpravidla více vnoučat než babiček a dědečků. A Ti rádi své ratolesti obdarují. Průměrný důchodce loni pořídil a rozdal dárky za 5 406 Kč. Penzisté a zemědělci přitom mají nejnižší čisté příjmy. Že by platilo, kdo má nejmíň, dává nejvíc?
Na oplátku průměrný Čech loni dostal dary v hodnotě 1 717 Kč. Nejvíce dostali zaměstnanci, v průměru 2 031 Kč. Dárky, jež putovali k podnikatelům a zemědělcům, měly v průměru hodnotu mezi 1 200 a 1 300 Kč. Nejméně dostali penzisté, 1 115 Kč. Ostatně co rodičům a prarodičům na penzi stále kupovat, když po výdobytcích technologického pokroku netouží a všechno už přečetli.
Nicméně o štědrosti není, co dostaneme, ale darujeme, takže se vraťme k dávaným darům. Mění se nějak situace v čase? Bohužel se nám podařilo shromáždit jen údaje za posledních pět let. Ale i zde je vidět určitý posun. Vezměme si za měřítko podíl darů na celkových čistých výdajích. U nejštědřejší skupiny, penzistů, se tento podíl zvýšil z 5,5 % v roce 1998 na 6,1 % loni a reálná hodnota jejich dárků v tomto období stoupla o 19 %. Druzí nejštědřejší jsou rolníci. Ti v roce 1998 věnovali nákupu dárků 2,2 % z celkových výdajů. Svou štědrost v průběhu posledních pěti let ještě rozšířili, reálná hodnota jejich darů stoupla o 27 % a podíl na výdajích vzrostl na 2,6 %. Za to domácnosti zaměstnanců skrblí, čím dál tím víc. V roce 1998 podíl darů na čistých výdajích činil 1,6 %, loni to bylo 1,4 %. Dárky dávané zaměstnanci jsou nyní reálně o 6 % méně cenné než před pěti lety. Letos patrně čeká armádu zaměstnanců státní správy výrazně nižší zvýšení mezd než v loňském roce. Jejich příbuzní se asi ani letos nemohou těšit, že dostanou výrazně více dárků.
Zajímavý průběh má štědrost podnikatelů. V roce 1998 padlo na dárky 1,4 % z jejich rozpočtu, nejméně ze všech skupin. V roce 2000 se ekonomice dařilo (HDP: +3,9 %) a na dary vybylo 1,5 % z celkových výdajů. Poté přišly dva nepříliš úspěšné roky, tempo růstu HDP zpomalilo na 2,6 % v roce 2001 a následně na 1,5 % v roce 2002. Podíl útraty za dárky na výdajích podnikatelů klesl na 1,3 %. Loni se tempo růstu HDP vrátilo ke třem procentům a námi sledovaný podíl se vrátil na 1,4 %. To je stejná hodnota jako v případě domácností. Štědrost, či chcete-li sobectví, obou kategorií, je nyní na stejné úrovni. Za posledních pět let se reálná hodnota darů dávaných podnikateli zvýšila o 1,0 %. Korelace s hospodářským cyklem se zdá být téměř dokonalá. Kdyby statistika rodinných účtů vycházela dříve než odhad HDP, bylo by možné výdaje podnikatelů na dárky použít jako výborný koincidenční indikátor. Teoreticky je možné dárek považovat za zboží s relativně vysokou (vyšší než jednotkovou) důchodovou elasticitou. Čeští podnikatelé tuto hypotézu potvrzují, zaměstnanci však nikoli.
Možná Vás zarazil nepoměr mezi průměrnou hodnotou dárků dávaných a dostávaných. Podle šetření ČSÚ v průměru více dáváme, než dostáváme. Toto saldo darů loni dosáhlo 315 Kč na osobu. Z předchozích informací je zřejmé, že v hlubokém přebytku budou důchodci (loni 4 291 Kč). Přebytkoví jsou i štědří farmáři. Saldo podnikatelů je víceméně vyrovnané a zaměstnanci jsou v deficitu. Pokud bychom považovali vzorek ČSÚ za reprezentativní a přepočetli údaje na celou populaci, došli bychom k závěru, že na darech se v ČR ročně otočí více než 20 miliard korun. Agregované dárkové saldo (rozdíl mezi darovanými a získanými dary) loni činilo 3,2 mld. Kč. Vysvětlení by mohlo spočívat ve faktu, že v ČR je více gastarbeiterů (posílajících část výdělku domů), než Čechů pracujících v zahraničí. Otázkou je, zda byli zastoupeni ve vzorku ČSÚ. Obdobným vysvětlením by mohla být migrace v období společného česko-slovenského státu, kdy převažoval příchod Slováků do Čech a na Moravu, či příliv dočasných pracovních sil z Polska, z nichž někteří v ČR zůstali trvale. Zvýší-li se dárkové saldo opět na šest miliard, kde bylo v roce 1998, stálo by za úvahu doplnit tento specifický faktor do projekcí běžného účtu platební bilance.
David Marek, Patria Online