Dnešek je posledním čtvrtkem v měsíci a bankovní radu ČNB čeká obvyklý program: zhodnotit současný stav českého hospodářství, nahlédnout do budoucnosti a rozhodnout o úrokových sazbách. Jak se asi rozhodne?
Uplynulý měsíc přinesl několik zásadních informací, důležitých pro vývoj cenové hladiny. Seznam obsahuje změny v daňovém systému schválené Poslaneckou sněmovnou (viz komentář
Daňové změny a inflace - cenové šoky v příštím roce), prudké posílení kurzu eura k dolaru, čerstvá data o hospodářském růstu v eurozóně, varování ohledně vývoje německé ekonomiky a revizi údajů o zahraničním obchodu.
Rizika inflační prognózy směrem dolů vyplývají zejména ze stagnace německé ekonomiky. Toužebně očekávané oživení německé ekonomiky stále zůstává mimo dohled. Naopak, diskuse o německé ekonomice se stočila k úvěrové restrikci (credit crunch) a riziku deflace. Prudké posílení eura tyto úvahy dále posílilo. Nad ekonomikou eurozóny se stahují další mračna. Prezident německého ekonomického institutu DIW přirovnal situaci v Německu k tanci na Titaniku: lidé na tom ještě nejsou tak špatně, aby pocítili neklid, ledovec se však blíží. Jedním z pasažérů na německém Titaniku je i česká ekonomika.
Opačným způsobem ovlivní budoucí inflaci změny sazeb spotřebních daní a přesuny z nižší sazby DPH do základní sazby DPH. Na tato administrativní opatření se sice vztahuje výjimka z plnění inflačního cíle, je ovšem možné, že se ČNB bude obávat dopadů na inflační očekávání. Náš odhad vývoje inflace po vyloučení regulovaných cen, vlivu změn daní, potravin a pohonných hmot (Patria Core Inflation) ukazuje na postupný mírný vzestup s následnou stabilizací na úrovni odpovídající stabilitě úrokových sazeb. Prohloubení mezery výstupu (rozdílu mezi aktuálním a potenciálním výkonem ekonomiky) v důsledku „německé nemoci“ by ovšem mohlo odhad jádrové inflace stlačit níže a vytvořit prostor k uvolnění měnových podmínek.
Argumentem pro stabilitu úrokových sazeb v květnu je skutečnost, že v posledních době bankovní rada přistoupila ke změně sazeb na základě projednání velké situační zprávy, kterou má k dispozici jednou za čtvrt roku a která obsahuje nové oficiální prognózy inflace a hospodářského růstu. Vyšší pravděpodobnost změny sazeb tedy můžeme očekávat u červnového jednání bankovní rady. V červnu bude do značné míry záležet na zhodnocení ekonomických vyhlídek eurozóny. V této otázce může bankovní radu ČNB významně ovlivnit postoj Evropské centrální banky. Dnes zveřejněné výsledky ankety agentury Reuters ukazují, že 54 z 57 dotázaných ekonomů očekává, že ECB v červnu sníží úrokové sazby. 35 z nich sází na padesátibodový „cut“.
Závěry z krátkého přehledu faktorů, které budou patrně patřit mezi hlavní body jednání bankovní rady jsou následující: v květnu ČNB patrně zachová neutrální postoj, pro červen se ovšem mírně zvýšila pravděpodobnost dalšího uvolnění měnových podmínek.
David Marek