Mise MMF v ČR se kromě odhadu růstu české ekonomiky zaměřila také na právě projednávanou reformu veřejných rozpočtů. Podle MMF by připravovaná opatření měla být rozšířena a přitvrzena. S tímto závěrem nelze než souhlasit. Cílem reformy by mělo být snížení schodku veřejných rozpočtů na 4% HDP v roce 2006. Konečným cílem by ovšem měla být stabilizace veřejného dluhu v poměru k HDP na rozumné úrovni. Ke stabilizaci poměru dluhu a HDP dojde vždy, když růst nominálního HDP převyšuje náklady na obsluhu veřejného dluhu (tj. úroky placené za vypůjčení peněz). V případě čtyřprocentního schodku ovšem dojde ke stabilizaci poměru dluhu k HDP na úrovni asi 270% HDP, což nelze považovat za rozumnou úroveň. Jenom úroky by každý rok spolkly osminu HDP.
Zvláštní pozornost MMF věnoval důchodům. Navrhovaná řešení jsou podle MMF nedostatečná. Ke stabilizaci penzijního systému by bylo podle MMF potřeba dále zvýšit věk pro odchod do důchodu a zavést valorizaci penzí pouze o inflaci. Podle našich odhadů, shrnutých v analýze
Nepříznivá důchodová aritmetika: kdo si neuspoří, půjde do důchodu v 70 letech, je aplikace obou doporučení zbytečně restriktivní. I při zachování současných věkových hranic pro odchod do starobního důchodu by při valorizaci pouze o inflaci směřoval v dlouhodobém horizontu penzijní systém k přebytkům. Problém je v tom, že při valorizaci pouze o inflaci by se životní úroveň důchodců vzhledem k pracující populaci snižovala, tj. klesal by poměr důchod/mzda. Aby tomu tak nebylo musel by být systém průběžného financování doplněn soukromými úsporami na penzi, ať již povinnými či dobrovolnými. Má-li být zachován význam průběžně financovaného systému bude muset být vhodně zvolena kombinace obou parametrů, jak věkové hranice, tak poměru důchod/mzda (a z toho vyplývající způsob valorizace).
David Marek