Krugman: S produktivitou to vypadá dobře, rozpočtové deficity nejsou nejdůležitější téma

Paul Krugman uvedl, že americká ekonomika se z krátkodobého pohledu nachází v nejlepší situaci od devadesátých let. Silný ekonomický růst totiž doprovází ochlazování inflačních tlaků. V souvislosti s volbami pak zmínil, že v následujících čtyřech letech je nutné se věnovat dlouhodobému potenciálu ekonomiky a souvisejícím investicím.

Ekonom uvedl, že nepatří mezi experty, podle kterých rozpočtové deficity nehrají nikdy velkou roli. V současné době má ovšem za to, že tyto deficity nepředstavují to nejdůležitější téma. Udržitelnost vládních dluhů totiž do nemalé míry závisí na poměru ekonomického růstu k sazbám. A Krugman v této souvislosti poukázal na očekávané klesající sazby na straně jedné a dobrý růstový výhled na straně druhé. K němu by měl přispívat i růst produktivity, který podle Krugmana „vypadá dobře“.

Krugman podle svých slov vůbec nevěří tomu, že by v devadesátých letech ekonomice nějak výrazně pomohly snahy Clintonovy vlády o snížení rozpočtových deficitů a podporu růstu. Podle ekonoma se v té době totiž projevil technologický pokrok. „Firmy konečně přišly na to, co dělat s počítači.“ Dostavil se tak prudký růst produktivity a ekonomiky. Politika vlády tak byla podle ekonoma druhotná. K tomu dodal, že nyní se může blížit podobná změna jako v devadesátých letech, protože „čísla produktivity vypadají docela dobře“.

„Příběh zodpovědné fiskální politiky, která stála za boomem devadesátých let, je hezký. Ale neexistuje nic, co by jej podporovalo,“ míní Krugman. A jak vnímá rozdíly v ekonomické politice Bidena a Trumpa? Ekonom odpověděl, že Trumpovy návrhy mířící směrem k protekcionismu by působily škodlivě: Biden je pak podle něj politikem, který by byl v Evropě považován za sociálního demokrata. Mimo jiné totiž prosazuje větší sociální podporu ze strany státu a vyšší míru zdanění nejvyšších příjmových skupin. Trump je „běžný republikán, který chce snižovat daně a nechce utrácet peníze pro lidi.“

Krugman v souvislosti s Trumpovými nápady na 10% plošná cla na dovoz zboží do USA uvedl, že ekonomické modely a zkušenosti ukazují na mírný dopad nízkých cel na ekonomickou aktivitu. Způsobují určité změny v chování spotřebitele a soukromého sektoru jako celku, ale jejich dopad je omezený. Na to, aby byl skutečně znatelný, „se musíte dostat výrazně nad 10 %.“ Pokud by pak bylo cílem eliminovat obchodní deficity tak, jak o tom hovoří Trump, musela by cla podle Krugmana být mnohem vyšší než 10 %. V podstatě by musela zablokovat mezinárodní obchod.

Ekonom se domnívá, že kdyby Spojené státy skutečně zavedly plošná 10% cla na dovozy zboží, výrazně by to ovlivnilo jejich mezinárodní pozici a mělo by to geopolitické důsledky. Přitom se hovoří o tom, že v případě čínských dovozů by tarify mohly dosáhnout 60 %, což už by podle ekonoma neslo „výrazné negativní důsledky“.

Zdroj: Bloomberg