komentář doplněn
Spotřebitelské ceny se v dubnu zvýšily o 0,2%, přesně podle našich projekcí. Deflace, kterou je možné v meziročním měřítku pozorovat již od počátku letošního roku se zmírnila na 0,1% z březnových 0,4%. Nejvýrazněji do změny celkové cenové hladiny v dubnu promluvilo zvýšení regulovaných cen plynu, pokles cen pohonných hmot, pokračující sezónní slevy zimních turistických pobytů. Sezónní efekty se projevily také u cen některých potravin.
Podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu se ceny plynu pro domácnosti v průměru zvýšily o 7,9%. Tento krok byl znám již několik měsíců, nebylo tudíž obtížné propočítat dopad do celkové cenové hladiny. Zdražení plynu zdvihlo cenový index o dvě desetiny procenta. Je tedy zřejmé, že dubnová inflace byla způsobena především změnou cen plynu. Otázkou je, jak se zachová ERÚ v červenci, kdy by mohly být opět upraveny regulované ceny plynu. Při dubnovém zdražování ERÚ oznámil, že do regulovaných cen pro domácnosti záměrně nepromítá dopad zdražení plynu na světových trzích v plné výši, což by znamenalo, že i v červenci by mohl plyn opět podražit. Nicméně od té doby došlo k významnému poklesu cen nerostných paliv na světových trzích.
Právě snížení cen ropy je hlavní příčinou zlevnění pohonných hmot. Od začátku roku do března směřovaly ceny benzínu a nafty stále vzhůru, v dubnu došlo konečně k obratu a pohonné hmoty zlevnily o 1,5%. Dopad na celkovou cenovou hladinu se ovšem díky relativně nízké váze pohonných hmot v cenovém indexu (3%) pohybuje v řádu setin procent.
Duben s sebou tradičně přináší řadu sezónních efektů. Jedním z nejvýznamnějších je pokles cen cestovních kanceláří spojený s výprodejem zimních rekreačních pobytů. Opačné znaménko mívají cenové změny u čerstvé zeleniny a ovoce. S rostoucí nabídkou v průběhu následujících měsíců by ovšem mělo dojít ke korekci dubnového zdražení. Sezónní změny cen v dubnu odeznívají u oděvů. V ČR se v posledních čtyřech letech víceméně ustálil cyklus sezónních změn cen oděvů, v jehož rámci v prvních třech měsících roku ceny klesají a po té mírně rostou. Ani letos tomu nebylo jinak.
Podle našeho odhadu se díky plánované změně sazeb spotřebních daní, dopadu rušení drobných mincí a odeznění deflačních tlaků v podobě klesajících cen zemědělských výrobců zvýší inflace ke konci roku na 2,8%. V půlce příštího roku by se dokonce mohla vyhoupnout nad 4,5% a překročit horní hranici cílového pásma ČNB. Karty v rukou ovšem drží vláda, neboť vývoj inflace bude do značné míry záviset na tom, jak naloží se sazbami DPH a jejich uplatňováním pro různé zboží.
Vývoj spotřebitelských cen v dubnu je přesně v souladu s prognózou ČNB. Vzhledem k tomuto faktu a výhledu ČNB na nejbližších 12 až 16 měsíců je velmi pravděpodobné, že v nejbližší době ČNB nesáhne po změně úrokových sazeb.
David Marek