(Komentář doplněn)
Míra nezaměstnanosti se ke konci května snížila na 7,9 procenta z dubnových 8,3 procenta. Od uvedení nového způsobu výpočtu v lednu 2004 nebyl tento ukazatel nikdy na nižší úrovni. Spočítáno podle původní metodiky míra nezaměstnanosti nyní dosahuje 8,8 procenta a nižší byla naposledy v červnu 2002. A dlouhodobým rekordům není konec. Počet volných pracovních míst se již vyšplhal na 80.902 a pohybuje se na nejvyšší hodnotě za posledních devět let.
Trh práce je nyní skutečně ve výtečné kondici. A příčinou není jen jarní nábor sezónních pracovních sil. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti se také snížila, a to na 8,3 procenta z 8,5 procenta v dubnu. Není divu, pokud ekonomika roste osmiprocentním tempem, bylo by na pováženou, kdyby se nesnižovaly stavy nezaměstnaných. Podle našeho odhadu se nyní české hospodářství pohybuje zhruba jedno procento nad svým dlouhodobě udržitelným neinflačním potenciálním výkonem, což znamená, že cyklická složka míry nezaměstnanosti je nyní negativní. Jinými slovy, strukturální nezaměstnanost je nyní vyšší než zmíněných 7,9 procenta. O tom, že se situace na trhu práce lepší jen opticky díky současné fázi hospodářského cyklu svědčí řada další indicií. Mezi ně patří například vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti a charakteristiky Beveridgeovy křivky, která srovnává míru nezaměstnanosti s poměrem volných pracovních míst a celkového počtu pracovních sil (vacancy rate). Pokud se takto definovaná křivka vine z dolního pravého rohu do horního levého rohu trh práce je pod vlivem cyklických pohybů ekonomiky při stagnaci strukturální nezaměstnanosti. A to je případ českého hospodářství v současnosti.
Jednou z příčin nezdaru snižování strukturální nezaměstnanosti je past chudoby, tedy demotivace k ekonomické aktivitě vytvořená daňovým systém a sociálními transfery. O tom, že se nejedná pouze o akademické poučky, svědčí výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti. Za tímto účelem sledujeme jednoduchý ukazatel, poměr těchto výdajů a počtu osob registrovaných na úřadech práce s nárokem na přídavek n nezaměstnanosti. V podstatě jde o aproximaci průměrné výše přídavku v nezaměstnanosti. Ten byl v prvních pěti měsících letošního roku o 8,1 procenta vyšší než loni. Pro srovnání průměrná mzda v 1. čtvrtletí meziročně stoupla o 6,9 procenta. Odpověď, na otázku komu rychleji rostla životní úroveň, je evidentní.
V květnu a červnu obvykle nezaměstnanost dosahuje svého dna v rámci ročního cyklu. O prázdninách se patrně o několik desetin procentního bodu zvýší. V září a říjnu se opět na chvíli zhoupne dolů, aby na konci podle našeho odhadu stanule na hodnotě 8,3 či 8,4 procenta.