přesně popsat, co se tenkrát stalo. ODS měla problémy s financováním strany z pochybných zdrojů. V době, kdy byl Klaus pryč ( v Sarajevu ), vystoupili tady v republice veřejně a statečně Pilip s Rumlem s výzvou, aby Klaus šel od válu. KDU demonstrativně i fakticky vystoupili z vládní koalice, čímž došlo k rozpadu vlády, přičemž hlavní vinu za to v mých očích nese ten, kdo koaliční smlouvu porušil vystoupením z vlády a ne ten, jehož straná měla vnitřní problémy s regulérností svého financování, potažmo se vznikem různých názorových platforem uvnitř strany ( mimochodem s oběma zmíněnými faktory se setkaly ve své novodobé historii všechny relevantní strany našeho politického spektra ). Tohle se odehrálo na sklonku roku 1997, neboli rok po parlamentních volbách, které vyhrála ODS, jež bez ohledu na vývoj na vnitropolitické scéně byla nejsilnější stranou a vítězem voleb. Pakliže vláda padla, měl prezident Havel v duchu ústavy pověřit pokusem o sestavení nové vlády vítěze posledních voleb ( Klause ) tak, jako Klaus za svého prezidentování a koaličních vlád ČSSD opakovaně jmenoval reprezentanta ČSSD ( jako vítěze posledních parlamentních voleb )pro pokus o sestavení nové vlády, když předchozí premiéři ( Špidla, Gross ) byli odejiti. Havel místo tohoto ústavně nejčistšího postupu pověřil jednáním o sestavení vlády Luxe, výsledkem čehož bylo polopolitické uskupení v čele s Tošovským s předčasnými volbami v roce 1998 a vítězem voleb z roku 1996 v opozici. Ať se to komu líbí nebo ne, máme tady politický systém založený na soutěži politických stran, jejichž zodpovědností a právem je realizovat vládní architekturu na základě mandátu vzešlém z výsledků voleb, jakékoli aktivistické, nestandardní přepisování výsledků voleb jde mimo duch ústavy. To by se volby vůbec nemusely konat, prezident by si vždy vybral dle své vůle svého kandidáta na premiéra a architekturu vlády by řídil hrad. Takový politický systém zde ale není.
Klafanax
Porad jeste nechapu, co bylo neustavni. Zapomnel jste poznamenat, ze prezident sice muze jmenovat kohokoliv (skutecne ustava nerika nic o tom koho konkretne) predsedou vlady. Je na parlamentu (demokraticky zvolenem) jestli vlade vyslovi duveru.
Pokud parlament vladu nepotvrdi, ma prezident druhou moznost. Treti moznost jiz pripadne predsedovi parlamentu, jestli se nemylim. To ze nejaka strana vyhraje volby vubec neznamena, ze musi vladnout. Vladne vzdy vlada podporovana vetsinou parlamentu a je jedno ze kterych stran se hlasy pro vladu sejdou. Takze nez zacnete pouzivat silna slova o prepisovani vysledku voleb, k cemuz v zadnem pripade nedoslo, doporucuji nastudovat ustavu. Je k dispozici na internetu. Co je a co neni v duchu ustavy se nastesti neridi vasim nazorem, ale na to je ustavni soud. A ten pokud si dobre pamatuji tenkrat nic nenapadl. Dnes se objevuji ruzne interpretace co je a co neni v duchu ustavy, treba ze druha volba predsedy vladu musi pripadnout na druhou nejsilnejsi stranu, ale to jsou skutecne jen individualni vyklady.
Jerry