Agustín Carstens z Banky pro mezinárodní vypořádání plateb BIS v rozhovoru pro Bloomberg TV uvedl, že uvolněná monetární politika vede k růstu zadlužení, protože právě tento růst je tím, co má ekonomiku stimulovat. V současné době je ale podle něj nutno pečlivě zvažovat přínosy a negativa této strategie. Na jedné straně totiž může podpořit současný růst, ale na straně druhé může ohrozit růst v budoucnosti, například tím, že ohrozí finanční stabilitu.
Kdy se finanční stabilita dostane do stavu ohrožení? Podle ekonoma rizika nestability rostou a můžeme se dostávat do bodu, kdy už další monetární akomodace spíše škodí. Tedy ohrožuje budoucí ekonomickou aktivitu více, než aby pomáhala té současné. Carstens se tak podobně jako ekonomové z Mezinárodního měnového fondu domnívá, že se stimulací by měla více pomáhat fiskální politika, aby centrální banky nemusely nést její plnou tíhu. K tomu se pak musí přidat potřebné strukturální kroky a jeden z nich se týká potřebných změn v mezinárodním obchodu.
Na otázku, zda těmto radám někdo naslouchá, ekonom odpověděl: S tím jak ubíhá čas, naslouchá stále více lidí. Velmi uvolněná monetární politika mimo jiné snížila sazby u vládních dluhopisů v řadě zemí a to uvolnilo ruce vládám ke stimulaci. Jde o jakýsi vedlejší efekt uvolněné monetární politiky a díky němu by měla být fiskální politika „pomalu aktivována“. Neměli bychom naopak kráčet cestou negativních sazeb, protože ty se podle ekonoma nachází na hranici své efektivity. Například proto, že mohou lidi nutit k tomu, aby namísto snížení úspor spořili více, než je v současné situaci žádoucí.
Centrální banky jsou mezinárodními investory a i ony hledají ziskové investice a příležitost k diverzifikaci. Jednou z nich mohou být zelené dluhopisy. BIS přitom pracuje na vytváření takových cenných papírů zaměřených právě na centrální banky, což je podle ekonoma přínosné. Ekonom také zmínil, že „na mezibankovní úrovni dnes již digitální měny centrálních bank v podstatě existují“. Efektivita finančního systému pak může být podle něj zvýšena i bez digitálních měn. Pokud by centrální banka nabízela digitální měnu všem, musela by pravděpodobně pro všechny otevřít jejich osobní účet a fakticky by šlo o konkurenci běžným bankám. Tím by se mohla úplně změnit architektura současného finančního systému.
Jak před časem informovala CNBC, před přílišnými nadějemi vkládanými do monetárního uvolnění varoval Mezinárodní měnový fond i ty země, které se spoléhají na devalvaci své měny. Tedy na to, že monetární uvolnění sníží měnový kurz a ten následně zajistí dlouhodobější konkurenční výhodu. MMF mimo jiné poukazoval na to, že na dostatečně velkou depreciaci je obvykle třeba masivního uvolnění a tato politika je tak často neefektivní.
Zdroj: Bloomberg TV, CNBC, MMF