Umělá inteligence již nyní ukazuje, že je schopna zvýšit produktivitu, objevuje se u ní ale i chování, které může lidem škodit. Je například schopna vyhrožovat tím, že poskytne důvěrné firemní informace konkurenci. Nejde přitom o chybu specifického modelu, ale o obecnější jev. Na stránkách VoxEU to píše Shunsuke Managi (viz včerejší Víkendář). AI pak podle něj může mít vliv také na chování lidí.
Experimenty a studie podle profesora ukazují, že „nástroje umělé inteligence mohou snižovat naši schopnost kritického myšlení. V jednom testu zaměřeném na psaní esejí měla skupina používající umělou inteligenci nejnižší mozkovou aktivitu a měla tendenci se stále více spoléhat na kopírovaný a vložený obsah. Tvorba této skupiny byla pak hodnocena jako citově plochá a postrádající originální myšlení. Naproti tomu skupina, která psala eseje bez použití nástrojů umělé inteligence, měla vyšší mozkovou činnost a pozitivní aktivitu mozkových vln související s kreativitou, pamětí a sémantickým zpracováním. To naznačuje, že nadměrné spoléhání se na umělou inteligenci, zejména u mladých lidí, může mít negativní dopad na vývoj mozku.“
Takové výsledky studií by podle experta měly vybízet k úvahám o tom, jak bychom měli s umělou inteligencí vlastně zacházet. I když je umělá inteligence užitečným nástrojem, její špatné používání může negativně ovlivnit naši schopnost myslet. Přitom například rozsáhlá analýza dat prováděná umělou inteligencí může být užitečná pro přesné pochopení sociálních problémů, jako je chudoba a nerovnost ve vzdělávání, i pro identifikaci jejich příčin a účinných intervencí. Simulace založené na umělé inteligenci mají potenciál předpovídat dopady politik zaměřených na změny klimatu, technologie může být používána pro řešení sporů, může navrhovat možnosti, které podporují budování konsensů a tak dále. Podle profesora jsou dokonce možné technologie, které dekódují mozkové signály k ovládání externích zařízení.
Profesor také píše, že „zvyšování produktivity lidských zdrojů je prospěšné, ale nahrazování lidské práce robotizací postupuje ještě rychleji. V tomto scénáři se může tvorba hodnoty lidskou prací snížit a příjmy budou generovány umělou inteligencí a dalšími technologiemi, ne přímo lidmi. To je jeden z důvodů, proč se objevují diskuse o systému základního příjmu, který by všem jednotlivcům poskytoval pravidelný bezpodmínečný finanční příspěvek.“ Managi k tomu dodává, že sama umělá inteligence přitom může přispívat k řešení sociálních problémů. Ale „je nezbytné vybudovat systém správy a řízení, který zajistí etické používání umělé inteligence a spravedlivé rozdělení relevantních výhod pro společnost.“
O umělé inteligenci se samozřejmě intenzivně diskutuje i na akciovém trhu. Včetně toho, zda jsou ceny akcií společností spojovaných s touto technologií v bublině, nebo ne. Následující graf ukazuje vývoj investic tzv. hyperscalerů, tedy velkých technologických společností s datovými centry zaměřenými na cloudové a související služby:
Podle očekávání analytiků bude tempo růstu investičních výdajů zmíněných společností v následujících čtvrtletích znatelně klesat směrem k úrovním kolem 10 %.
Zdroj: VoxEU