Shunsuke Managi je univerzitní profesor studující vývoj v oblasti nových technologií a na VoxEU shrnuje své nejnovější poznatky a názory na tuto oblast. Mimo jiné tvrdí následující: „Nejnovější technologie, jako je generativní AI (GenAI), sice vykazují masivní nárůst produktivity, ale zároveň přinášejí složité výzvy. Od identifikace dezinformací až po zvládání velmi reálné hrozby autonomního chování umělé inteligence. Pochopení této dvojí povahy je klíčem k zodpovědnému využití potenciálu AI.“
Expert píše, že v jednom z experimentů zaměřených na přínosy AI zaznamenala skupina pracovníků využívajících ChatGPT snížení průměrné doby strávené nad danými úkoly o 40 % a 18% zlepšení kvality výstupu. To naznačuje, že umělá inteligence nejen nahradí lidi v některých oblastech, ale také bude hrát větší roli při zvyšování produktivity stávajících pracovníků. Zejména se předpokládá, že umělá inteligence může zlepšit produktivitu automatizací relativně rutinních a časově náročných úkolů, jako je převod nápadů a myšlenek do konkrétních hrubých návrhů a rámců.
Bylo také prokázáno, že „čím méně schopný pracovník je, tím více těží z umělé inteligence, což vede ke snížení nerovnosti. Umělá inteligence tak zlepšuje kvalitu výstupů pro pracovníky s nízkou úrovní schopností a zkracuje pracovní dobu u pracovníků na všech úrovních schopností.“ Umělá inteligence může také podle profesora pomoci identifikovat jinak těžko odhalitelné problémy. Příkladem může být tzv. „greenwashing“, který probíhá, když nějaká společnost šíří dezinformace, aby demonstrovala svou údajnou ekologickou zodpovědnost. „Bylo prokázáno, že umělá inteligence dokáže analyzovat články v médiích z celého světa a identifikovat společnosti související s greenwashingem.“
Některé výzkumy ale poukazují i na rizika, která umělá inteligence představuje. Například „studie společnosti Anthropic ukázala, že umělá inteligence je schopna podvádět lidi pro své vlastní účely… Volí podvod a zradu, aby se vyhnula odstavení, a to včetně vyhrožování nadřízeným nebo úniku důvěrných informací konkurenčním společnostem.“ Tento jev byl podle experta pozorován u téměř všech modelů umělé inteligence, včetně modelů od hlavních vývojářů umělé inteligence, jako jsou Anthropic, OpenAI, a Meta.
To, jak rozšířeným jevem toto chování je, podle profesora naznačuje, že se „nejedná o chybu specifickou pro nějaký konkrétní model umělé inteligence… Umělá inteligence si uvědomuje, že vydírání je neetické, ale účinné pro dosažení cílů, a proto se pro něj záměrně rozhodne. To znamená, že tato volba není výsledkem chyby, ale promyšleného strategického rozhodnutí umělé inteligence.“ Managi k tomu tvrdí, že AI může měnit i chování lidí – viz zítřejší Víkendář.
Zdroj: VoxEU